I sny se dají zdanit
Ačkoliv nám to výše zmíněné rčení podsouvá, metoda FIFO, tedy kdo první sedává, první se dostává ke světlým zítřkům, nefunguje. Jediný efekt vysedávání je placatý zadek. V koutech se nám to štosuje, jsou přeplněné až hanba a panenky se nám tam mydlí kabelkami, aby urvaly místo u okna. Situace už je tak neúnosná, že byly kouty vybaveny přepadem, kterým se panenky jednou za čas splachují do kanálu. Vím o tom své. Co já se v koutě naseděla! Pořád jsem čekala, kdy mě někdo najde a prozradí mi, proč mě vlastně hledal. A nic. Nikde nikdo. A pak najednou ta skluzavka do kanálu.
Rozhodla jsem se proto odhodlaně vzít osud do svých rukou. Z ničeho nic jsem měla vizi, která mě donutila se v koutě prudce zvednout, přiložit si ruku na čelo, mírně zaklonit hlavu a pateticky zadeklamovat: „Uhněte, scíplotiny, jdu dobýt svět!“ Ano, přesně do puntíku takto to bylo. Takhle jednoduché to je, aby se člověk stal spisovatelem.
Jo a ještě musíte něco napsat. Jo a zavolat do nakladatelství, jestli by to nechtěli vydat. Pokud chtějí, máte napůl vyhráno. Pokud nechtějí, jsou to zlí lidé a smrdí jim nohy.
První setkání s autorskou smlouvou nosívá v sobě prvek překvapení. Mediální obraz spisovatele vykresluje jako někoho, kdo tři měsíce v roce píše knihu, měsíc scénář a zbytek roku pohledy z Malediv. Jsou tací, co si myslí, že ještě nemám vrtulník jen proto, že je všechny vykoupil Landsman. Ve skutečnosti by autor prvotiny mohl mít ve smlouvě klidně napsáno, že bude vyplácen v bublifucích a v případě masivního úspěchu dostane odznáček. Šikovný vyjednávač to ukecá i na bonbošku navrch. Ukázalo se, že nejen, že si nevydělám na helikoptéru, spisovatelé dokonce nemají ani slevu na MHD. A to ani spisovatelé s průkazkou VIP blogera. Skandál!
Celé okolí vám bude intenzivně tvrdit, že přece nevadí, že vyděláte na knize o třicet procent méně než prodejce, přece nepíšete pro prachy, protože to se přece nesluší. Jo, aha. Na tom něco bude. Psaní knih je poslání a radost. Jako ostatně každá jiná práce, za kterou téměř nedostanete zaplaceno.
A pak přijde březen, na finančák vlezem. Příjmy z autorské činnosti poctivě přiznáte do kolonky jakéhosi paragrafu 7, přesně jak vám poradila milá paní za přepážkou. Odcházíte s tím, že nulou dělit nelze. Jaké je pak vaše překvapení, když se dozvíte od OSSZ, že přiznáním byť miniaturní částky v paragrafu 7 se stáváte podnikatelem, měli jste se dávno hlásit a hlavně cálovat pojištění! Já jsem byla v klidu, při rodičovské se přece výdělkům meze nekladou. Paní na sociálce ale nezaváhala a pokusila se proměnit všechny možnosti, jak ze mě ty zatracené bublifuky vyrazit.
„Měla byste přijít a registrovat se u nás jako podnikatel“ začala nenápadně roztahovat síť.
„Nechci. Já se vás bojím!“ přiznala jsem se.
„Nebojte se, to se jen zaregistrujete. Váš příjem za loňský rok je tak maloučký, že nic platit nebudete“ lákala mě sladkým hláskem paní.
„Nic nebude, já a Budulínek o takových, jako jste vy, víme své“ nechtěla jsem dát svou kůži zadarmo.
„Jestli nepřijdete vy k nám, přijdeme my k vám!“ přistoupila Jezinka k druhému bodu postupů - vyjednávání se vzpurnými klienty.
„Co se stane, když se zaregistruju?“
„Na příští rok vám vyměříme základ pro platbu pojistného.“
„Kolik by to tedy asi tak dělalo, paní Jezinková?“
„I se zdravotním tak 4000.“
„Aha. A když si nic nevydělám, kolik budu platit?“
„I se zdravotním tak 4000.“
„Tak to děkuju, to si neobjednám. Nashledanou!“
„Chachá, holčičko, toho bohdá nebude, aby občan ze systému utíkal!“
Zkrátím to. Uskutečnila jsem cca 17 hovorů, ve kterých jsem se pokusila získat informaci, jak přesně funguje celá tahle hra na podnikatele podle autorského práva, co omylem dostal bublifuk a stát ho za to hodlá pokutovat celý příští rok. Volala jsem například na pobočku zdravotní pojišťovny v Liberci, abych zjistila, jestli mi pomůže, stanu-li se osobou pečující o dítě do 7 let. Paní nevěděla, přepojila mě tedy do Ústí. Tam jiná paní svolala všechny kolegyně, podebatovaly a informovaly mě, jak by to možná asi vypadalo v Pardubicích. Prý se ale radši mám zeptat v Liberci. Ale tam jsem přece celé to kolečko… no nic.
Paní Jezinková ze sociálky mě zase upozornila, že dokud se u nich nezaregistruji, nesmím psát. Vykonávala bych tím soustavnou výdělečnou činnost a to je v rozporu se zákonem. Marné byly mé snahy ji vysvětlit, že výdělek za loňský rok, který mi navíc zdanili, mi rozpočítán vydá zhruba na tisíc dvě stě korun měsíčně. Pointa blogování jí také přišla podezřelá. Nevěděla ani, jestli bych byla povinna platit pokutu za psaní i v případě, že budu někde zaměstnaná.
Výsledkem je, že jsem zabila tři týdny telefonováním, musím zaplatit konzultaci s daňovým poradcem a právníkem specializovaným na autorské právo a úředně jsem dostala zákaz psát.
A tak my si tu žijem…
Inzerát: hledám práci, abych si vydělala na daně za splněný sen
.
Zuzana Hubenakova
Lidl lidem
Že v Lidlu nabízejí leccos, třeba i šablonu na úpravu tvaru ochlupení ohanbí (přísahám, že to si nevymýšlím), to mě už nepřekvapí. Nedivila bych se, kdybych tam našla valentýnské balení diamantů (pytel uhlí a léky na trpělivost).
Zuzana Hubenakova
Hommo cestovatelus
Jsou tací šílenci, co by klidně řekli, že na dovolenou se jezdí, aby si člověk odpočinul od stresu, děti nabraly čerstvý vzduch do hrudních košíčků a dospělí sílu do dalšího pracovního zápolení.
Zuzana Hubenakova
Proč nemám co do úst
Existuje nepřeberné množství písemných materiálů, které podrobně vysvětlují základy zdravého stravování. Během pár minut se dozvíme, jak moc raw je rawhlík, či kolik cukety, sóji a naklíčeného zrní nahradí jeden steak...
Zuzana Hubenakova
Zázračný lék na chřipku
Před pár dny mě stihla viróza nepříjemná jak pro chameleona snaha splynout s balením lentilek. Za 38,2 po dvou paralenech jsem byla ráda. Bolelo mě asi všechno, ale to si moc nepamatuju, protože jsem byla z těch horeček dost mimo.
Zuzana Hubenakova
Mechanismus automechanismu
Osmého dne, když měl Bůh hotovo, zamyslel se, jak by okořenil prostému lidu život. I stvořil ke své škodolibé potěše ruličky alobalu, které nejdou odmotávat, izolepu, u které nelze najít konec a papírové kapesníky.
Zuzana Hubenakova
Lepší je být zdravý a bohatý než chudý a nemocný
Mít dítě přináší člověku mnohé radosti. Například malované obrázky, od lízátka ulepené pusy na tvář, pocit naplnění a nevýslovné lásky, nebo vši, neštovice, dětskou lepru (z dítěte sloupete druhé dítě vyrobené ze špíny) a kurděje.
Zuzana Hubenakova
Když se splaší amygdala
Než se člověku narodí děti, může propadnout mylnému dojmu, že všichni rodiče tak nějak přirozeně ví, co mají ve všech situacích týkajících se potomstva dělat. Příroda nám to přeci prozradí, myslí si ti lehkomyslníci.
Zuzana Hubenakova
Sousedi na zabití
Mít dobré sousedy je základ spokojeného života. Podle výzkumu britských vědců je to mnohem lepší, než mít špatné sousedy. Když to tvrdí ostrovní stát, který ani žádné sousedy nemá, je to jasná tutovka.
Zuzana Hubenakova
Jak se stát nedobrovolným emigrantem snadno a rychle
Odjet na letní dovolenou k moři je obvykle počin uklidňující plný slunce, nicnedělání, čtení knih a nadměrné konzumace jídla a pití. Pokud nejste Marek a nemáte smůlu jako on.
Zuzana Hubenakova
Do tajů ženské svatyně
Každý, kdo tvrdí, že jsou ženy nerozhodné a slabší v kombinatorice, plete se stejně jako ten, kdo je přesvědčen, že stačí stehna masírovat sajrajtem za pět set a tuk se s celulitidou vezmou za ruce a odejdou.
Zuzana Hubenakova
O tom, jaké to je, když se něco nebo někdo srazí
Tento víkend jsem prodělala třídní sraz, proto si dovolím shrnout pár dojmů a zážitků. Taková událost vyvolává hodně emocí a je nutné nepodcenit přípravu.
Zuzana Hubenakova
Nákupy "značkového" zboží jsou přežitek
Nejsem od přírody příliš rozhodný člověk. Za celý život jsem se například nedokázala rozhodnout, jestli za mými problémy s váhou stojí osobní váha, zdravotnictví, složité dětství, nebo problémy se štítnou žlázou.
Zuzana Hubenakova
Takové ty dny, co bolí...
Vždycky, když můj den začne tím, že se se svými dětmi nepříjemným tónem bavím o technice čištění zubů a podobných zásadních problémech lidstva, říkám si, jak je dobře, že mě rodiče dali na studia.
Zuzana Hubenakova
Zdravotnický manifest 500 slov
Vážené zdravotní sestry, milí zdravotní bratři, sešli jsme se zde, abychom probrali záležitost, kterou již nemůžeme dále ignorovat.
Zuzana Hubenakova
O českém zdravotnictví
Teda to naše zdravotnictví, to je hrůza, vám povím. Na vlastní kůži pociťuji, jak děsivé následky může mít, když jste mu vydáni napospas.
Zuzana Hubenakova
Žena - hlava rodiny
Hlavní slovo může mít v rodině jen jeden, to je prokázaná věc. Když se král s královnou neshodnou, jestli je celer do polívky vhodný, intergalaktický konflikt je na světě než bys řekl „Je to dobré na potenci, tak jez!“
Zuzana Hubenakova
O tom, jak se mi neotevřel padák
Pokud máte pocit, že jste pro okolí prakticky neviditelní, všichni tuší, že jste, ale doopravdy vás zaregistrují, až když uděláte nějaký průser, jste buď matka, nebo krtek, co dělá hromádky, kde nemá.
Zuzana Hubenakova
Štědrej večírek nastal
Opilý kolega pokoušející se odjet domů na maketě Santova soba. Karaoke, při kterém vás vaše vlastní uši budou prosit, abyste si do nich nacpali kapesník a ten pak zapálili.
Zuzana Hubenakova
Matka nebo kosmonaut?
My holky to vážně nemáme lehké. Holčička, která bezduše bloudí po bytě, chová v náručí panenku a vůbec netuší, že už se to nenosí a pro její vývoj by bylo mnohem lepší, kdyby si hrála s logaritmickým pravítkem, nemůže uspět.
Zuzana Hubenakova
Ženy a jejich cykly
Mohlo by se zdát, že poslední dobou máloco vzruší průměrnou českou ženu víc než nákup levného másla. Přesto se však najdou komodity, které by mohly vyhnat hladinu hormonu štěstí o trošičku výš.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 168
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4401x
Autorka knih Vstupte bez klepání, Postřehy teplákové bohyně, spoluautorka Deníčku moderního páru, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Landsmanem a nově knihy Žena na tahu.
Dobré a tajné zprávy mi můžete zaslat na e-mail: hubenakova.blog@centrum.cz, případně se stavte na facebookovou stánku Vstupte bez klepání.