Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otloukánkovo blues aneb další nedoceněný umělec

29. 11. 2016 12:39:25
Spolupracovat s někým není snadná věc. Své o tom ví třeba Hele z dvojice Jů a Hele. Těžko říct proč, ale vypadá to, že touto milou figurku celá Morava opovrhuje.

Jak jinak si vysvětlit, že pokaždé, když návštěva z české strany Čechie, která zdá se být jeho fanouškem, pronese ve sklípku jeho jméno v jakékoliv souvislosti (například „Hele, pocem!“), bývá propíchnut nenávistným pohledem?

Jaké to asi je, žít s takovým cejchem, řekla jsem si? Ohromně jsem toužila zjistit, jak je člověku v kůži Heleho... Helea... Hele, co to je za jméno, todleto?

V rámci průzkumu jsem se nebála ničeho. Tedy kromě toho, říct před brňákem Hele. A říct mámě, že jsem snědla poslední jogurt. A říct zubaři, že jsem mu nabourala auto. A bubáka jsem se bála. Taky pádu burzy. Ale jinak už ničeho.

A jak jsem byla tak ohromně statečná, vrhla jsem se do pokusu. Abych zjistila, jaké to je, být v kůži Heleho, bylo potřeba najít svého Jůa.

Hledala jsem všude. Kromě pod postelí, tam bývá ten bubák. A pak to přišlo! Potkala jsem spisovatele Dominika Landsmana. Naše humory se setkaly... Naše uši zastřihaly... Naše nosy ucítily příležitost... Naše nakladatelství zaplesalo... Nezmohla jsem se na víc, než na táhlé: „Jů!“ Ano, byl to on. On byl mým Jůem a já jeho Helem. Po vzoru slavných dvojic jsme seděli u vína a vesele blábolili o nápadech na společnou knihu. Tedy... já seděla u vína a blábolila. Dominik doma psal. Dominik je plachý. On se se mnou veselí jenom virtuálně. Jednou si dal naživo jahodový džusík na křtu knihy a dodnes za to přidává večer tři otčenáše.

Vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Na jak tenký led vstupuju. Jaké drama to je, být Helem. Jak bych vám to jen přiblížila...

Být spoluautorkou knihy Dominika Landsmana je stejné jako být spoďárama Kim Kardashian. To co se kolem nich rozprostřelo, je nějak větší, než čekaly. Všichni se dívají jejich směrem, ale kvůli nim to není, je nikdo nevnímá. Každému je více méně jedno, jestli je má, nebo nemá, protože i když je má, je to jako by je neměla. Je to tak. Jsem spoďáry. Možná ještě míň.

Uvedu příklad: to takhle jedeme na autogramiádu naší společné knihy. Na plakátech je fotka nás obou. Pod Dominikovu pozvánku všichni píšou „Jééé, já přijdu, on je boží, Madlo, pojď taky!“ O mně se zmínila jediná milá paní a to takto: „Proč má ta osoba tak žluté zuby?“ To ovšem nebylo nic proti tomu, co se dělo na místě. V knihkupectví visely cedulky „Autogramiáda Dominika Landsmana“. Všude byly knihy Dominika Landsmana. I u naší společné knihy bylo napsáno, že je to „kniha Dominika Landsmana“. Za pětikilo jste si mohli koupit DNA Dominika Landsmana odebrané ze skleničky z kavárny. Židle, na které seděl, byla vydražena nejúchylnějšímu fanouškovi. Za 13,60 si zájemce mohl čichnout k podpaží Dominika Landsmana.

Zuzana Hubeňáková a její spektakulární prvotina Vstupte bez klepání jako by nebyly. Kniha tedy nebyla úplně doopravdy. Nikdo tam o ní totiž nikdy neslyšel. Jak moc se těšili na mě, bylo jasné hned po vstupu do budovy. U vchodu mi podali kabát Dominika Landsmana, abych ho prý podržela, než se Mistr vrátí. Když jsem chtěla promluvit, řekli mi, že jestli mě něco bolí, ať žvýkám klacík a neruším Mistra. Při dalším pokusu o vysvětlení situace si u mě moderátor objednal jemně perlivou vodu. Jednomu fanouškovi jsem vyrvala knihu z ruky a než se stačil vzpamatovat, podepsala jsem ji. On mi dal pěstí a knihu šel reklamovat. Nejhorší je, že se mu to povedlo a skutečně mu ji vyměnili na „bezvadný“ kus. A kvůli tomu jsem si já blbá oholila nohy. A trochu i obličej.

Když jsem se vrátila domů s pocitem spráskaného Heleho, rozhodla jsem si spravit chuť a náladu na internetu. Jistě se hemží recenzemi, ve kterých bystrý recenzent nepřehlédl ostrost mého vtipu a podařilo se mu umně vypíchnout lidskost a hloubku výpovědi mé postavy!

Zadala jsem tedy do vyhledávače „Deníček moderního páru“. První odkaz mi prozradil, že se Dominiku Landsmanovi jeho kniha velmi povedla. Druhý, že Dominik napsal novou knihu. Ve třetím se Dominikova úhlavní hejterka vzteky měla přeskočit. Utěšilo mě jen to, že chudák tu knihu zjevně nečetla, jinak by mě jistě taky nenáviděla.

Napočtvrté jsem poupravila heslo ve vyhledávači a omylem si koupila boty. A hele, je mi líp!

Vaše Hele.

P.S. Jak vidíte, má trestuhodná kadence textů není způsobená tím, že bych se skrývala před davy omdlévajících fanoušků. Ve skutečnosti mi dítě začalo chodit do školy a já dítěti začala chodit do práce. Hukoooot!

Autor: Zuzana Hubeňáková | úterý 29.11.2016 12:39 | karma článku: 29.12 | přečteno: 2026x

Další články blogera

Zuzana Hubeňáková

O ztracených ženách, Borcích a teroristech, co nepřijeli

Víte, co se stane, když dáte ženě kámošku nebo dvě, tisícovku nebo pět a dva nebo tři dny volna? Odjede unavená nevyspaná matka od rodiny a vrátí se vám unavená nevyspaná matka od rodiny s potutelným úsměvem.

19.6.2017 v 14:01 | Karma článku: 25.34 | Přečteno: 1404 | Diskuse

Zuzana Hubeňáková

O jednom mezinárodním konfliktu a taky trochu o stáří

Tento blog je pojednáním o tom, co se stane, když brat bratru zamlčuje informace. Dozvíme se něco o kulturních rozdílech i o tom, jak snadné je vyvolat mezinárodní rozbroje. Promrskáme si slovíčka, a budeme svědky jednoho konce.

24.5.2017 v 8:15 | Karma článku: 31.95 | Přečteno: 1399 | Diskuse

Zuzana Hubeňáková

Rozpolcená žena v rozpolceném domě aneb boj s parkovacím domem

Nedávno do kina vstoupil psychologický hororový film, který vypráví příběh muže, jehož osobnost je rozpolcená do 23 různých lidí. Zajímavé. Když má muž 23 osobností, je o tom film.

21.4.2017 v 12:33 | Karma článku: 37.39 | Přečteno: 2738 | Diskuse

Zuzana Hubeňáková

Stárnutí jako genetická vada?

Stáří údajně není žádná zásluha. Zestárnout umí každý. Prostě jen tak jste, klidně schválně nic převratného nedokážete, jestli si toho jako vůbec někdo všimne, a jednoho dne prostě najednou zjistíte, že jste starý.

13.4.2017 v 14:31 | Karma článku: 37.09 | Přečteno: 2952 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Hana Rebeka Šiander

Proč si president Miloš Zeman podřezává pod sebou větev?

President Miloš Zeman slíbil, že bude uvažovat o „bobříkovi mlčení“. Prý si všiml, že když mlčí, rostou mu žebříčky oblíbenosti,a naopak, když mluví, obliba klesá. Není se co divit, když se president svou mluvou dostává na dno!

28.6.2017 v 20:42 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 503 | Diskuse

Jan Ziegler

Žádné omluvy za kolonizaci, i ty podněcují islámský terorismus

Tito omlouvači bývají pokrytečtí a hlavně nebezpeční. Šíří totiž báchorku o zlém Západu a hodném rozvojovém světě, který údajně tolik trpěl pod koloniálním útlakem. Jenomže to je příšerné zlé nepravdivé černobílé vidění světa.

28.6.2017 v 18:35 | Karma článku: 28.17 | Přečteno: 625 | Diskuse

Vladimír Havránek

Prezident na Vysočině slíbil omezení sprostých slov a následně přirovnal premiéra ke svini

Miloš Zeman slíbil při dnešním setkání se starosty a zastupiteli v Jihlavě, že omezí své verbální projevy. To mu nezabránilo, aby vzápětí nazval premiéra Sobotku tímto hanlivým výrazem. Kam až lze v tomto úřadu zajít?

28.6.2017 v 13:35 | Karma článku: 23.10 | Přečteno: 1086 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Máme se co učit

Nedostatek vody začíná trápit naši zemi. Pro zkušenosti se obracíme k Izraeli. Dobrá volba. Tato „pouštní“ země to s vodou umí. A mohla by nás toho spoustu naučit nejen ohledně hospodaření s vodou.

28.6.2017 v 12:48 | Karma článku: 17.19 | Přečteno: 463 | Diskuse

Pavel Vrba

Když dorazí temný stín

a k tomu ještě se zpožděním. Člověku se pak pod nohama otřese zem a duši zahalí smutek. Jsou to okamžiky, kdy si člověk plně uvědomí tu smrtelnost všeho živého, co má rád a na čem mu skutečně záleží.

28.6.2017 v 9:45 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 582 | Diskuse
VIP
Počet článků 139 Celková karma 31.56 Průměrná čtenost 4417

Semestra věd lecjakých a členka vědeckého sdružení Pako.

Autorka knih Vstupte bez klepání a Postřehy teplákové bohyně, spoluautorka Deníčku moderního páru, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Landsmanem.

Dobré a tajné zprávy mi můžete zaslat na e-mail: hubenakova.blog@centrum.cz, případně se stavte na facebookovou stánku Vstupte bez klepání.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.