Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stárnutí jako genetická vada?

13. 04. 2017 14:31:08
Stáří údajně není žádná zásluha. Zestárnout umí každý. Prostě jen tak jste, klidně schválně nic převratného nedokážete, jestli si toho jako vůbec někdo všimne, a jednoho dne prostě najednou zjistíte, že jste starý.

To prý zvládnou i ti, co dělali ošklivé věci. Ti budou taky staří. Navíc možná i bohatí.

Osobně se nepovažuji za starou osobu. Nejsem už ale bohužel ani křehounké jablíčko k nakousnutí. Jsem taková opršelá, mírně odleželá pozdní odrůda jabka, když ji vytáhnete z příliš teplého sklepa uprostřed března. Jistě se shodneme, že být odleželá je sexy jedině v případě, když jste guláš. Když navíc takovou pozdní odrůdu uprostřed března necháte chvilku ležet v teple, bude přitažlivá tak maximálně pro hmyz. Tak takhle já to mám.

Život je z pohledu svraštělé Golden delicius, která už není ani Golden ani delicius náhle dočista jiný. Prodlužují se prodlevy mezi probuzením a uvedením do reprezentativního stavu. Občas něco zoufale hledám, nenacházím a v extrémních případech zapomenu v průběhu hledání i co že to hledám. Šla jsem si koupit preparát z gingo biloby na podpoření paměti, ale zapomněla jsem na něj a koupila si jen léky proti alergii. Po těch nejen stále pšikám, ale navíc ještě masivně usínám. Celý den v podstatě prospím. Kdykoliv na mě někdo promluví, probudí mě. Usínám při výkonu drobných prací a to tak rychle, že by jeden řekl, že jsem snad ani nezačala. Usínám u výchovy dětí, takže si tyto nejsou úplně jisté, jestli moje rázné „Ne!“ platilo tomu dotazu, co položily před dvaceti minutami, nebo mnou jen zmítá noční můra. Usínám samozřejmě i u televize, takže u detektivek je nejnapínavější, zda se dočkám závěrečných titulků. Nepamatuji si jména příbuzných, takže vyjmenuju půl rodiny, než se trefím a zavolám toho správného člověka, který mě ovšem ignoruje úplně stejně, jako všichni v řadě vyjmenovaných před ním. Už jen stačí, abych si mezi ohyby kůže na obličeji byla schopná schovat pětikorunu na vozík v obchodě, a jsem ve skupině Krasavice včera, dnes a jistě i zítra úplně vyřízená.

Ve světle těchto okolností bych proto ráda vyzvala národ, aby laskavě začal ke starým lidem projevovat patřičnou úctu. Není to totiž tak jednoduché, dožít se stáří, když jste pomata od narození a ještě navíc vám příroda začíná klást překážky. Dožít se stáří je zásluha! Je to přímo dřina! Při kolika příležitostech budu ještě muset spát tak, abych se nezranila! Kolikrát zapomenu kde, kdy a proč jsem měla být! Kam všude se ještě založím, abych se pak mohla hledat!

A k tomu navíc to zpropadené důstojné stárnutí. Nedávno jsem viděla dokument o herečce, která podlehla chuti zubu času vyrazit zuby. Vyprávěla o tom, jak těžké je v Hollywoodu držet krok s dobou, když máte jakoukoliv vadu. Například věk přes třicet. Dobré vědět, že jsem vadná. Herečka mluvila pohnutým hlasem, ovšem s nepohnutým obličejem. Vypadalo to, jako by se vám svěřoval se svými problémy mluvící kapr jehož hlavu ve velkém napadly vosy. Nebohá zohyzděná osoba celou dobu vypuzovala z očí slzy, aniž by jakkoliv změnila výraz obličeje. Člověk by potřeboval, aby zvedla červenou kartičku, když cítí negativní emoce a zelenou, když bulí jenom proto, že je dojatá. Bylo to děsivé. Celé vyhublé vysportované tělo zbavené tuku se jí chvělo pohnutím a obličej nic. Vůbec si nevšiml, že se něco děje.

Představila jsem si sama sebe, jak se s obličejem vyhlazeným do bezvědomí a tělem dvacetileté krasavice budu v Lidlu domáhat, aby mi někdo pomohl najít kvasnice, protože jsem zmatená stařenka. To by si jedna uhnala hned trauma.

Nejlépe toto dilema, zda se dá udržet půvab a pel holčičí mladistvosti navzdory přírodě, vystihla paní, která v pekárně přede mnou objednávala dort.

„Potřebuju vaše telefonní číslo“, požádala ji o kontakt prodavačka.

„Cožeee?“ naklonila se dáma přes pult s rukou u ucha, aby lépe slyšela.

„Telefon!“ zařvala prodavačka, až jsme se všichni trochu lekli.

„Jo, telefon! Předvolba je xxx, pak devadesát, šedesát, devadesát.“

Frontou začal probublávat veselý smích. Ani prodavačka se neudržela a začala se smát.

Paní se trochu zamračila, mávla rukou a totálně nás dorazila větou: „Ale víte co, nevolejte mi. Já už totiž stejně hovno slyším.“

Tak to vypadá, že ani ty dámy, které si udrží čísla devadesát, šedesát, devadesát i v notně pokročilém mládí souboj s časem nevyhrají. Nemá tedy cenu vzdorovat. A to je, myslím si, spíše dobrá zpráva.

Moc děkuju za hlasy, které mě posunuly do finálového klání v soutěži Bloger roku! Za to vám tady pán na fotce posílá hubana :)

Autor: Zuzana Hubeňáková | čtvrtek 13.4.2017 14:31 | karma článku: 37.23 | přečteno: 3014x

Další články blogera

Zuzana Hubeňáková

Česká pošta zasahuje aneb Jak jsem málem dostala dárek k svátku

Že nám lidi často komolí jméno, je celkem běžné. Proto si v restauracích klidně sedáme ke stolu s cedulkou Rezervace Kubizňák, Holeňák, Juhaňák, případně Huleňák.

15.8.2017 v 15:33 | Karma článku: 38.80 | Přečteno: 3440 | Diskuse

Zuzana Hubeňáková

Zásadní nedostatky v odolnosti České armády

Chorvati jsou milí lidé. Jejich pohostinnost je proslulá a index ožrání a přežrání návštěvy skoro stejně vysoký jako na Moravě.

1.8.2017 v 13:40 | Karma článku: 28.77 | Přečteno: 1585 | Diskuse

Zuzana Hubeňáková

Projekt meloun

Potíže v práci se nevyhnou nikomu z nás. Někdo zapomene při plánování zásob pro putování na severní pól na cestu zpátky, jinde se zas splete unavený prodavač v elektru.

18.7.2017 v 15:57 | Karma článku: 26.81 | Přečteno: 981 | Diskuse

Zuzana Hubeňáková

Nesportovec jako ohrožený druh

Rychlé zhubnutí do plavek a čajová party s opravdovou vílou jsou dvě věci, o kterých se podstatně více mluví, než by se je dařilo zažít na vlastní kůži.

3.7.2017 v 9:01 | Karma článku: 32.94 | Přečteno: 3415 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Luděk Mazurek

Integrace po muslimsku!?

Tzv. „integrace“ muslimských imigrantů už v zemích EU spolkla miliardy a miliardy Euro. A výsledek? Jediné, co se spolehlivě podařilo do Evropy importovat a „integrovat“ je přetrvávající islámský vražedný terorismus a izolovanost.

18.8.2017 v 18:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Karel Trčálek

Islamistický teror je jen kouřová clona

Jestliže je islamistický teror zvěstováním soudného dne, pak nemůže nemít svoji cenu. Oddělila se od Homo sapiens sapinens evoluční vývojová větev, kterou jsou muslimové? Čtěte grafomanské bláboly, budete moudřejší!

18.8.2017 v 17:13 | Karma článku: 6.72 | Přečteno: 224 | Diskuse

Milan Hausner

Na pískovišti, v hospodě i v parlamentu

Kvalita školy se probírá od pískoviště, hospody až po parlament; nyní před volbami budou nepochybně takové diskuze pokračovat a nabývat na síle.

18.8.2017 v 15:50 | Karma článku: 6.61 | Přečteno: 137 | Diskuse

Lubomír Stejskal

I devadesátiletý politik může být modernista

Příkladem budiž současný tuniský prezident Beji Caid Essebsi (*1926). Usiluje o pokrok a rovnost mezi muži a ženami – a dostal se kvůli tomu do kontroverze s některými muslimskými učenci.

18.8.2017 v 15:05 | Karma článku: 7.22 | Přečteno: 123 | Diskuse

Pavel Kovařík

Strážníkem v osmnácti? Kde je problém?

Řady městské policie nově rozšíří mladí rekruti ve věku od osmnácti let. Kritici varují: "Jsou příliš mladí, nezkušení, podléhají emocím" Možná jo, možná ne. Problém vidím jinde. Problém je Škola.

18.8.2017 v 14:33 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 388 | Diskuse
VIP
Počet článků 143 Celková karma 30.91 Průměrná čtenost 4378

Semestra věd lecjakých a členka vědeckého sdružení Pako.

Autorka knih Vstupte bez klepání a Postřehy teplákové bohyně, spoluautorka Deníčku moderního páru, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Landsmanem.

Dobré a tajné zprávy mi můžete zaslat na e-mail: hubenakova.blog@centrum.cz, případně se stavte na facebookovou stánku Vstupte bez klepání.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.