Štědrej večírek nastal
Vedoucí s červenou čepičkou vyprávějící o střevních potížích svého kocoura. I tak může vypadat výjev z vánočního večírku.
Nemohu popisovat konkrétní scény, které proběhly na všemožných party pod ozdobeným umělým stromečkem. Existuje totiž nepsané pravidlo: Co se stane na vánočním večírku, zůstane na vánočním večírku. Je to tak pro všechny lepší.
Můžeme si však spolu projít typické archetypy svátečních pařmenů. To by nám mohlo pomoci hezky navodit milou atmosféru plnou lásky, míru a porozumění.
A taky trochu nezřízeného pití. Základem zdárného přežití vánočního večírku je totiž pít s mírou. Nikoliv s Mírou, jak si to někteří lidé na baru špatně vysvětlují.
Pařmen obecný
Pařmen obecný je druh člověka, který je za normálních laboratorních podmínek celkem neškodný. Bohužel mu však chybí gen zábrany. Alkohol v něm spouští nevídanou chemickou reakci vedoucí k ponížení, ostudě a jiným útrapám. Je si dobře vědom svých slabých stránek, proto všem vykládá, že letos si dá jen skleničku. Ve skrytu duše se intenzivně modlí, aby dostal den před večírkem chřipku.
Když se pak kolem půlnoci vrhá k mikrofonu, aby pronesl proslov, ve kterém šéfa nazve dědulou a kolegyni parádní prsaticí, je všem jasné, že se to zase nepovedlo. Nikoho proto nepřekvapí, že druhý den ráno vypadá, že na něm týden tábořili medvědi, opatrně skládá střípky informací o předchozím večeru a smrdí.
Pan Je-to-zadarmo
Pan Je-to-zadarmo nemá podobné akce rád. Vlastně nemá rád vůbec žádné akce, kde jsou lidi. Obzvláště lidi z práce. Lidi z práce jsou blbečci.
Na večírek přišel jen z lítosti. Bylo mu totiž líto nevyužít možnost se zadarmo najíst. Nacpe se, ačkoliv s takovým mrháním silně nesouhlasí, považuje ho za zhůvěřilost a další důkaz, že firma zdaleka nemá takové finanční problémy, o jakých mu šéf vypráví při každoroční debatě o zvýšení platu.
Kdyby si z rautového stolu omylem nabral na talíř plastové ovoce, snědl by ho, protože je zadarmo. Poté, co nabude pocitu absolutní sytosti, šlohne na záchodě mýdlo a jde domů. Tam je mu nejlíp. Tam nejsou blbečci.
Těsně před odchodem se se svými pocity svěří paní účetní, která jediná vypadá trochu rozumná.
Tichá paní účetní, co břehy mele
Paní účetní je spořivá osoba ve středních letech, která v podstatě souhlasí s tím, že je celá vánoční akce jeden velký nesmysl, co už se pro ni nehodí. Své mírné podrážení zapije skleničkou vína. Není na pití zvyklá, takže je po dvou deci vína zhulákaná jak carský důstojník.
V tom okamžiku se jí otevírá brána do jiné dimenze. Paní účetní se začne klokotavě smát každému vtipu, občas trochu hýkne a škytne a v posledním stádiu si sundá boty.
Její nenadálá uvolněnost vede k tomu, že jí mladý sympatický chlapec z nákupního oddělení nazve šťabajznou. Paní účetní nevěděla, že je šťabajzna, takže ji to tvrzení příjemně rozdovádí.
Když se bosá šťabajzna se Santovskou čepičkou na hlavě potácí s torzem týmu nákupu do non stopu, dvojice žen z kategorie „A-to-jsi-slyšela, že…“ padá do mdlob.
Duo A-to-jsi-slyšela, že…
Každý tým má svoji rozvědku. Neohrožené špiony, kteří vědí o osobních záležitostech ostatních podstatně víc než o svých pracovních. Jejich revírem je kancelář. Jejich tempo předávání informací je vražedné. Obětavě hájí zájmy společnosti neúnavnou pátrací činností. Pokud jeden člen pro nemoc nemůže vykonávat výzvědnou činnost, nasadí do boje zálohy.
Celý tým A-to-jsi-slyšela, že… pak má v životě blankytně jasno. Zduněla se nám účetní? Je jasné, že ji muž podvádí. Balí ji týpek z nákupu? Je jasné, že má nevyrovnaný vztah ke své matce. Zpívá šéf při karaoke Sladké mámení? Je jasné, že je magor. Ale to bylo jasné už před tím.
Jediné, co duu A-to-jsi-slyšela…, že nebylo jasné včas, byl fakt, že víno s fernetem bude zítra bolet. Jasná chyba v přenosu informací.
Sexy bohyně
Jestli rozvědka může čítat více členů, u Sexy bohyně je to právě naopak. Ta je jen jedna v celé firmě. Možná v celém městě. Ne-li na celém světě.
Sexy bohyně ráda dramaticky vypráví o tom, jak má na svém těle velikosti třicet šest faldík. Očekává, že jí to bude každý vymlouvat. V průběhu své kariéry se pokusí svést úplně každého, nevadí jí ani obdiv žen. Jediný, kdo se do ní ještě nezamiloval, je věšák na kabáty. A to jen proto, že je to pěkné dřevo.
Na večírku jakékoliv vyprávění o něčím neúspěchu zakončí výčtem toho, kdy v životě byla v podobné situaci a jak krásně ji vyřešila tím, že jen zamrkala a nejbližší muž ji zachránil.
Sexy bohyně je kráva. Na tom se všichni shodnou. Tedy přesněji řečeno všechny. Muži ji cpou pod jmelí, chovají se hormonálně nevyrovnaně a zapomínají, že jsou malinko ženatí.
Diblík
Sexy bohyně nejdou bohužel do důchodu úderem první vrásky. Dožívají se v průměru stejného věku, jako všechny obyčejné ženy. A to je problém.
Neexistuje úředně určená osoba, která by Sexy bohyni decentně naznačila, že přepadla do kategorie Diblík. Diblíka se všichni bojí. Na večírek totiž dorazil s velkou pompou v upnutém rudém overalu, ve kterém se rýsuje celá podstata Diblíkovy existence, hlavně jeho historie plná divokých zážitků. Taky trochu budoucnost, ve které se i ten dřevěný věšák znechuceně stáhne do kouta. Když si Diblík do výstřihu schová vánoční ozdobu a začne vykřikovat, že kdo ji vytáhne, ten s ní může odejít domů, do pěti minut je místo vylidněno.
Chlápek-co-se-nebojí
Má za sebou už nejednu hospodskou bitku. Společným jmenovatelem spouštěče konfliktu je šesté pivo. Po něm se osobnost Chlápka-co-se-nebojí, změní v Chlápka-co-se-rád-pere.
Na večírku se mu každý vyhýbá, protože stačí drobné otření se o něj v tlačenici a problém je na světě. Chlápek-co-se-nebojí, si už dlouho chce popovídat se šéfem. Všem kolegům vypráví, jak mu to vytmaví za neoprávněné napomenutí při poradě. Ostatní muži ho kolegiálně postrkují a kupují mu další piva.
Při šestém pivu k němu přisedne Diblík. Ukáže se, že přece jen existuje něco, čeho se Chlápek-co-se-nebojí docela bojí.
Když si z čisté hrůzy dá omylem k těm pivům ještě pár panáků, Chlápek-co-se-nebojí usne na stole a je po problému.
Já-to-vyřeším-líp!
Paní Já-to-vyřeším-líp je otravná osoba, která má na všechno řešení. Dávno po tom, co celý tým demokraticky ustanoví, že předložený problém nelze žádným myslitelným způsobem vyřešit, přijde Já-to-vyřeším-líp s nápadem, který je pracný, nepříjemný, zdlouhavý a koliduje týmu s vánočním večírkem. Vede sice k cíli a problém odstraní. Kdo by o to ovšem zrovna dneska stál.
Všichni proto přijdou pozdě, jsou ve skluzu s pitím a mrzutí. Když paní Já-to-vyřeším-líp začne organizovat váznoucí obsluhu, nalije jí nejodvážnější kolega pivo za krk, ať je od hyperaktivní baby pokoj. Ta to bohužel okamžitě vyřeší vyrobením slušivé tuniky z ubrusu, takže nezbude než ji z bezpečnostních důvodů poslat vysvětlit Diblíkovi, že by měl navštívit vizážistu.
Paní Já-to-vyřeším-líp se cestou staví u kapely, kde zorganizuje postavení členů, přerovná ozdoby na vánočním stromku, vysvětlí šéfovi, jak by měl vládnout, a uklizečce, jak by měla uklízet. Ale hlavně že je pryč.
Don Juan
Don Juan celý rok poctivě chodí na lekce tance, aby zvýšil svou schopnost oslnit. Překvapivě nenabízí alternativu Sexy bohyně, protože o co více je o své neodolatelnosti předsvědčen, o to je v tom názoru osamělejší.
Své život ohrožující taneční kreace by rád předváděl na nějaké oběti. Všechny ženy se před ním po zážitku z loňska schovávají a dokonce byly donuceny vytvořit si tajnou řeč gest, kterými by před příchodem Dona Juana varovaly své souputnice.
Když jedna z nich ztratí pozornost a je zavlečena na parket, nezbývá ostatním než čekat, až s ní Don Juan vytře podlahu a pak se na ni zřítí, aby ji mohly vysvobodit a jemu se jít smát do ústraní.
Zlaté jádro
Mezi všemi exoty prosvítají i světlé body. Pozoruhodně vyrovnaní lidé, kteří jsou si vědomi faktu, že zítra je taky den a po ránu bude potřeba se některým lidem podívat do očí. Nepovažují vánoční večírek za ideální příležitost řešit problémy se šéfem nebo svést Sexuální bohyni. Vytvoří si svou oázu dobré zábavy a jen z dálky pozorují, co předvádějí vegani u rautu s řízečky.
Tak tedy sebe vidí Zlaté jádro. Ve skutečnosti jsou to mírně povýšení alkoholici. Ale je s nimi legrace.
Když si to tak všechno shrneme, jediné, co mají vánoční večírky společného s Vánocemi je to, že je to pěkné nadělení. Ale to už tak nějak k Vánocům asi patří.
Stejně jako podivné dárky od firmy. Ať už jste dostali hrnek s nápisem Miluji svou práci nebo bizarního plastového panáčka na čištění klávesnice, který má na zadku řadu chlupů, buďte rádi, že máte aspoň něco. Pro spoustu žen je společenským vrcholem adventního období školkové mecheche na pidižidli, na kterém dostanou tak maximálně migrénu z tlaku, který je vyvíjen na kvalitu jejich vanilkových rohlíčků.
Vyčistěte si klávesnici, dejte si kafe a společně budeme předstírat, že se nic nestalo. Vždyť byl naplněn účel Vánoc. Mají být přece veselé, nebo ne?
Uveřejněno v ONA Dnes.
Zuzana Hubenakova
Lidl lidem
Že v Lidlu nabízejí leccos, třeba i šablonu na úpravu tvaru ochlupení ohanbí (přísahám, že to si nevymýšlím), to mě už nepřekvapí. Nedivila bych se, kdybych tam našla valentýnské balení diamantů (pytel uhlí a léky na trpělivost).
Zuzana Hubenakova
Hommo cestovatelus
Jsou tací šílenci, co by klidně řekli, že na dovolenou se jezdí, aby si člověk odpočinul od stresu, děti nabraly čerstvý vzduch do hrudních košíčků a dospělí sílu do dalšího pracovního zápolení.
Zuzana Hubenakova
Proč nemám co do úst
Existuje nepřeberné množství písemných materiálů, které podrobně vysvětlují základy zdravého stravování. Během pár minut se dozvíme, jak moc raw je rawhlík, či kolik cukety, sóji a naklíčeného zrní nahradí jeden steak...
Zuzana Hubenakova
Zázračný lék na chřipku
Před pár dny mě stihla viróza nepříjemná jak pro chameleona snaha splynout s balením lentilek. Za 38,2 po dvou paralenech jsem byla ráda. Bolelo mě asi všechno, ale to si moc nepamatuju, protože jsem byla z těch horeček dost mimo.
Zuzana Hubenakova
Mechanismus automechanismu
Osmého dne, když měl Bůh hotovo, zamyslel se, jak by okořenil prostému lidu život. I stvořil ke své škodolibé potěše ruličky alobalu, které nejdou odmotávat, izolepu, u které nelze najít konec a papírové kapesníky.
Zuzana Hubenakova
Lepší je být zdravý a bohatý než chudý a nemocný
Mít dítě přináší člověku mnohé radosti. Například malované obrázky, od lízátka ulepené pusy na tvář, pocit naplnění a nevýslovné lásky, nebo vši, neštovice, dětskou lepru (z dítěte sloupete druhé dítě vyrobené ze špíny) a kurděje.
Zuzana Hubenakova
Když se splaší amygdala
Než se člověku narodí děti, může propadnout mylnému dojmu, že všichni rodiče tak nějak přirozeně ví, co mají ve všech situacích týkajících se potomstva dělat. Příroda nám to přeci prozradí, myslí si ti lehkomyslníci.
Zuzana Hubenakova
Sousedi na zabití
Mít dobré sousedy je základ spokojeného života. Podle výzkumu britských vědců je to mnohem lepší, než mít špatné sousedy. Když to tvrdí ostrovní stát, který ani žádné sousedy nemá, je to jasná tutovka.
Zuzana Hubenakova
Jak se stát nedobrovolným emigrantem snadno a rychle
Odjet na letní dovolenou k moři je obvykle počin uklidňující plný slunce, nicnedělání, čtení knih a nadměrné konzumace jídla a pití. Pokud nejste Marek a nemáte smůlu jako on.
Zuzana Hubenakova
Do tajů ženské svatyně
Každý, kdo tvrdí, že jsou ženy nerozhodné a slabší v kombinatorice, plete se stejně jako ten, kdo je přesvědčen, že stačí stehna masírovat sajrajtem za pět set a tuk se s celulitidou vezmou za ruce a odejdou.
Zuzana Hubenakova
O tom, jaké to je, když se něco nebo někdo srazí
Tento víkend jsem prodělala třídní sraz, proto si dovolím shrnout pár dojmů a zážitků. Taková událost vyvolává hodně emocí a je nutné nepodcenit přípravu.
Zuzana Hubenakova
Nákupy "značkového" zboží jsou přežitek
Nejsem od přírody příliš rozhodný člověk. Za celý život jsem se například nedokázala rozhodnout, jestli za mými problémy s váhou stojí osobní váha, zdravotnictví, složité dětství, nebo problémy se štítnou žlázou.
Zuzana Hubenakova
Takové ty dny, co bolí...
Vždycky, když můj den začne tím, že se se svými dětmi nepříjemným tónem bavím o technice čištění zubů a podobných zásadních problémech lidstva, říkám si, jak je dobře, že mě rodiče dali na studia.
Zuzana Hubenakova
Zdravotnický manifest 500 slov
Vážené zdravotní sestry, milí zdravotní bratři, sešli jsme se zde, abychom probrali záležitost, kterou již nemůžeme dále ignorovat.
Zuzana Hubenakova
O českém zdravotnictví
Teda to naše zdravotnictví, to je hrůza, vám povím. Na vlastní kůži pociťuji, jak děsivé následky může mít, když jste mu vydáni napospas.
Zuzana Hubenakova
Žena - hlava rodiny
Hlavní slovo může mít v rodině jen jeden, to je prokázaná věc. Když se král s královnou neshodnou, jestli je celer do polívky vhodný, intergalaktický konflikt je na světě než bys řekl „Je to dobré na potenci, tak jez!“
Zuzana Hubenakova
O tom, jak se mi neotevřel padák
Pokud máte pocit, že jste pro okolí prakticky neviditelní, všichni tuší, že jste, ale doopravdy vás zaregistrují, až když uděláte nějaký průser, jste buď matka, nebo krtek, co dělá hromádky, kde nemá.
Zuzana Hubenakova
Matka nebo kosmonaut?
My holky to vážně nemáme lehké. Holčička, která bezduše bloudí po bytě, chová v náručí panenku a vůbec netuší, že už se to nenosí a pro její vývoj by bylo mnohem lepší, kdyby si hrála s logaritmickým pravítkem, nemůže uspět.
Zuzana Hubenakova
Ženy a jejich cykly
Mohlo by se zdát, že poslední dobou máloco vzruší průměrnou českou ženu víc než nákup levného másla. Přesto se však najdou komodity, které by mohly vyhnat hladinu hormonu štěstí o trošičku výš.
Zuzana Hubenakova
Blues o tlustých pažích
Nač chodit kolem horké kaše, je potřeba se postavit čelem k jistému opomíjenému tématu. Tímto společensky přehlíženým předmětem diskuzí jsou... tramtadadáááá: tlusté ruce.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 168
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4401x
Autorka knih Vstupte bez klepání, Postřehy teplákové bohyně, spoluautorka Deníčku moderního páru, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Landsmanem a nově knihy Žena na tahu.
Dobré a tajné zprávy mi můžete zaslat na e-mail: hubenakova.blog@centrum.cz, případně se stavte na facebookovou stánku Vstupte bez klepání.