Ač je to vážné téma, skvěle jsem se pobavila, Zuzko. No nejspíš to bude tím, že jsem neseděla v té čekárně.

K návštěvě dětské lékařky s tím či oním dítětem (jednou i s oběma dětmi) jsem se nechával ukecat poměrně často a má tehdejší manželka může za to, že se po zdravotním středisku rozšířila pověst o tom, že mezi všemi těmi apatickými matkami, které přinášejí do ordinace své cholerou, ebolou, zlatými streptokoky a jinými radostmi života zasažené potomky, občas vysedává otec, který není apatický, se svou potomkyní v kojeneckém a batolecím věku rozebírá všechny humorné prvky v Pythagorově větě a o několik let později s potomkem rovněž v kojeneckém a batolecím věku debatuje o některých zvláště vypečených místech v Kierkegaardově díle.

A pak jednoho dne tentýž otec, kterým není nikdo menší ani větší než přímo já, seděl takhle v téže čekárně, která připomínala indický vlak, neboť dětská lékařka kromě svých vlastních pacientů zaskakovala ještě za další dvě dětské lékařky, které tou dobou vystavovaly své křivky jižním sluncím, přičemž na jednom stehně mi seděla dcera a na druhém syn. Předčítal jsem jim zrovna jednu jímavou pasáž z Vojny a míru, když se otevřely dveře do čekárny (ne ty z ordinace, ale ty z hlavní chodby) a vkročila švagrová, která po bleskovém zhodnocení situace mezi sedícími apatickými matkami zmerčila mne, což u ní vyvolalo podobně euforický stav jako u školáka oznámení o ředitelském volnu, načež se ke mně přisunula blíže a zeptala se, kde se zrovna toulá má tehdejší manželka.

Protože jsou dvě věci, které zásadně nedělám, a to, že nelžu a nepěstuji extrémní sporty, podíval jsem se té milé ženě do očí a pevným, ale klidným hlasem odpověděl: „Ta je na kosmetice.“

Vedlejším efektem této věty bylo to, že mezi přítomnými apatickými matkami to výrazně zašumělo, do očí se jim vrátil lesk a dokud jsem i se svými potomky nezmizel nejdříve v ordinaci (která není v růžové zahradě) a posléze venku, mě propalovaly očima a zkoumaly, kde se asi vzal jedinec, který jde se svými dětmi k lékařce, zatímco jejich matka si užívá.

O tom až někdy jindy (douška pro Majku Šípkovou).

Skvělé, Zuzano, ze života a s šarmem. Řehtám se....a karmuji.

Děkuji! Na Rolling Stones a na doktory se prostě musí vystát fronta. Ty chce vidět každý. Vždyť to znáte sám nejlíp :)

Tedy ačkoliv je tenhle kus tragédie, charakteristiky členů čekárny způsobily, že tu řehtám jak kůň:-))))

(je to podobné jako blog, kdy jste sháněla školku pro jedno Vaše děfče:-))

Díky, Zuzko! Příště přeji, ať jsou všichni na nákupech!:-))

No jo, když oni budou všichni na nákupech, až budu potřebovat nakupovat. Já jsem prostě pechvogel :)

Já moc děkuju!

... a vocud jeste dojit se psem na odcerveni a pak do fronty na poste a mas to komlít, Zuzko...

No to by bylo asi příliš mnoho radosti na jeden den :)