Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stárnutí jako genetická vada?

13. 04. 2017 14:31:08
Stáří údajně není žádná zásluha. Zestárnout umí každý. Prostě jen tak jste, klidně schválně nic převratného nedokážete, jestli si toho jako vůbec někdo všimne, a jednoho dne prostě najednou zjistíte, že jste starý.

To prý zvládnou i ti, co dělali ošklivé věci. Ti budou taky staří. Navíc možná i bohatí.

Osobně se nepovažuji za starou osobu. Nejsem už ale bohužel ani křehounké jablíčko k nakousnutí. Jsem taková opršelá, mírně odleželá pozdní odrůda jabka, když ji vytáhnete z příliš teplého sklepa uprostřed března. Jistě se shodneme, že být odleželá je sexy jedině v případě, když jste guláš. Když navíc takovou pozdní odrůdu uprostřed března necháte chvilku ležet v teple, bude přitažlivá tak maximálně pro hmyz. Tak takhle já to mám.

Život je z pohledu svraštělé Golden delicius, která už není ani Golden ani delicius náhle dočista jiný. Prodlužují se prodlevy mezi probuzením a uvedením do reprezentativního stavu. Občas něco zoufale hledám, nenacházím a v extrémních případech zapomenu v průběhu hledání i co že to hledám. Šla jsem si koupit preparát z gingo biloby na podpoření paměti, ale zapomněla jsem na něj a koupila si jen léky proti alergii. Po těch nejen stále pšikám, ale navíc ještě masivně usínám. Celý den v podstatě prospím. Kdykoliv na mě někdo promluví, probudí mě. Usínám při výkonu drobných prací a to tak rychle, že by jeden řekl, že jsem snad ani nezačala. Usínám u výchovy dětí, takže si tyto nejsou úplně jisté, jestli moje rázné „Ne!“ platilo tomu dotazu, co položily před dvaceti minutami, nebo mnou jen zmítá noční můra. Usínám samozřejmě i u televize, takže u detektivek je nejnapínavější, zda se dočkám závěrečných titulků. Nepamatuji si jména příbuzných, takže vyjmenuju půl rodiny, než se trefím a zavolám toho správného člověka, který mě ovšem ignoruje úplně stejně, jako všichni v řadě vyjmenovaných před ním. Už jen stačí, abych si mezi ohyby kůže na obličeji byla schopná schovat pětikorunu na vozík v obchodě, a jsem ve skupině Krasavice včera, dnes a jistě i zítra úplně vyřízená.

Ve světle těchto okolností bych proto ráda vyzvala národ, aby laskavě začal ke starým lidem projevovat patřičnou úctu. Není to totiž tak jednoduché, dožít se stáří, když jste pomata od narození a ještě navíc vám příroda začíná klást překážky. Dožít se stáří je zásluha! Je to přímo dřina! Při kolika příležitostech budu ještě muset spát tak, abych se nezranila! Kolikrát zapomenu kde, kdy a proč jsem měla být! Kam všude se ještě založím, abych se pak mohla hledat!

A k tomu navíc to zpropadené důstojné stárnutí. Nedávno jsem viděla dokument o herečce, která podlehla chuti zubu času vyrazit zuby. Vyprávěla o tom, jak těžké je v Hollywoodu držet krok s dobou, když máte jakoukoliv vadu. Například věk přes třicet. Dobré vědět, že jsem vadná. Herečka mluvila pohnutým hlasem, ovšem s nepohnutým obličejem. Vypadalo to, jako by se vám svěřoval se svými problémy mluvící kapr jehož hlavu ve velkém napadly vosy. Nebohá zohyzděná osoba celou dobu vypuzovala z očí slzy, aniž by jakkoliv změnila výraz obličeje. Člověk by potřeboval, aby zvedla červenou kartičku, když cítí negativní emoce a zelenou, když bulí jenom proto, že je dojatá. Bylo to děsivé. Celé vyhublé vysportované tělo zbavené tuku se jí chvělo pohnutím a obličej nic. Vůbec si nevšiml, že se něco děje.

Představila jsem si sama sebe, jak se s obličejem vyhlazeným do bezvědomí a tělem dvacetileté krasavice budu v Lidlu domáhat, aby mi někdo pomohl najít kvasnice, protože jsem zmatená stařenka. To by si jedna uhnala hned trauma.

Nejlépe toto dilema, zda se dá udržet půvab a pel holčičí mladistvosti navzdory přírodě, vystihla paní, která v pekárně přede mnou objednávala dort.

„Potřebuju vaše telefonní číslo“, požádala ji o kontakt prodavačka.

„Cožeee?“ naklonila se dáma přes pult s rukou u ucha, aby lépe slyšela.

„Telefon!“ zařvala prodavačka, až jsme se všichni trochu lekli.

„Jo, telefon! Předvolba je xxx, pak devadesát, šedesát, devadesát.“

Frontou začal probublávat veselý smích. Ani prodavačka se neudržela a začala se smát.

Paní se trochu zamračila, mávla rukou a totálně nás dorazila větou: „Ale víte co, nevolejte mi. Já už totiž stejně hovno slyším.“

Tak to vypadá, že ani ty dámy, které si udrží čísla devadesát, šedesát, devadesát i v notně pokročilém mládí souboj s časem nevyhrají. Nemá tedy cenu vzdorovat. A to je, myslím si, spíše dobrá zpráva.

Moc děkuju za hlasy, které mě posunuly do finálového klání v soutěži Bloger roku! Za to vám tady pán na fotce posílá hubana :)

Autor: Zuzana Hubenakova | čtvrtek 13.4.2017 14:31 | karma článku: 37.23 | přečteno: 3054x

Další články blogera

Zuzana Hubenakova

Blues o tlustých pažích

Nač chodit kolem horké kaše, je potřeba se postavit čelem k jistému opomíjenému tématu. Tímto společensky přehlíženým předmětem diskuzí jsou... tramtadadáááá: tlusté ruce.

18.10.2017 v 13:34 | Karma článku: 33.07 | Přečteno: 2438 | Diskuse

Zuzana Hubenakova

V Británii je to na levačku

Pro všechny, co by rádi navštívili Velkou Británii před tím, než bude ostrov obehnán ostnatým drátem a do tunelu k pevnině Britové začnou nalévat horkou smůlu, jsem zachytila pár postřehů z poslední návštěvy.

6.10.2017 v 13:06 | Karma článku: 43.03 | Přečteno: 7946 | Diskuse

Zuzana Hubenakova

Některým holt zůstanou jen holé zadky

Vystavovat své nahé tělo pro peníze je nízké, zvrhlé a podporuje to stereotypy. Už jednou jsem s kamarádkami navštívila mužské striptýzové vystoupení, abych to těm pomýleným chlapcům vysvětlila. Pak bohužel přišel moment, kdy jsem

19.9.2017 v 14:18 | Karma článku: 32.04 | Přečteno: 2829 | Diskuse

Zuzana Hubenakova

František

Je to zhruba měsíc, co se stala velmi zvláštní věc. Celou tu dobu mi vrtá hlavou a nemohu na ni přestat myslet.

7.9.2017 v 12:18 | Karma článku: 30.88 | Přečteno: 2238 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Stručný vzkaz všem nevolícím voličům

Je známým faktem, že nízká volební účast nahrává extrémistickým subjektům. Proč? Protože otrávený umírněný volič se na to prostě vykašle, kdežto naštvaný příznivec extrémistů jde a na just jim to tam hodí.

20.10.2017 v 18:39 | Karma článku: 17.14 | Přečteno: 436 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Zvítězí pravda a láska, anebo lež a nenávist?

Kdyby bookmakeři přijímali sázky na odpověď na otázku v titulku, vsadil bych směle na vítězství lži a nenávisti. Proč? Protože lídři všech favorizovaných stran nám předváděli především lži, nenávist a osočování svých protivníků.

20.10.2017 v 16:13 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 661 |

Alena Kulhavá

Moji deváťáci zůstali jak opaření stát, když vešli do krypty, kde zahynul Gabčík a Kubiš

Jindy velmi rozverní, na holky, fotbal (ale už i společenské dění a svět) orientovaní habáni zůstali stát, mě i některým z nich zamrazilo a ukápla slza. Proč?

20.10.2017 v 14:55 | Karma článku: 29.53 | Přečteno: 995 |

Jakub Kouřil

Žebra a maso České republiky

V průběhu plánovaného drancování a vysávání České republiky, už není z čeho brát. Žijeme v prázdné skořápce, v transitní zemí, přes které se přehnalo hejno kobylek. Za sebou zanechaly mezinárodní úmluvy, obchodní smlouvy, zákony..

20.10.2017 v 14:03 | Karma článku: 15.32 | Přečteno: 496 | Diskuse

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 13. - Den, kdy konečně zvítězila pravda a láska....

Podlední díl z cyklu Předvolební pohledy: Tentokrát, jak bude vypadat den, kdy konečně zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí....

20.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 424 | Diskuse
VIP
Počet článků 148 Celková karma 35.12 Průměrná čtenost 4369

Semestra věd lecjakých a členka vědeckého sdružení Pako.

Autorka knih Vstupte bez klepání a Postřehy teplákové bohyně, spoluautorka Deníčku moderního páru, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Landsmanem.

Dobré a tajné zprávy mi můžete zaslat na e-mail: hubenakova.blog@centrum.cz, případně se stavte na facebookovou stánku Vstupte bez klepání.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.