O ztracených ženách, Borcích a teroristech, co nepřijeli
Jako investigativní novinářka jsem se nebála otestovat dané tvrzení na vlastní a dvou dobrovolně nastavených kůžích. A protože jsme borky, jely jsme do Boru. Nového, protože nic starého pro nás není dost dobré. S výjimkou stopaře. A vína… Nepředbíhejme, na všechno se dostane.
Na základě výzkumu v terénu náš tým vytvořil desatero přelomových zjištění vycházejících ze zážitků a zkušeností nasbíraných za pouhopouhé tři dny.
- Je téměř jisté, že se tři ženy jedoucí autem kamkoliv minimálně jednou denně ztratí. A my už víme, čím to je! Důvodem není jakákoliv nedostatečnost ženských mozků, co se orientace týče. To prosím ani náhodou! Jediná opravdová příčina je to, že neexistuje žádná navigace na světě, která by dokázala přeřvat tři grácie, co se dlouho neviděly.
- Když se ženy ztratí, celý vesmír se spojí, aby je přivedl k cíli. Vesmír nemůže riskovat, že by se v jednom okrese motalo víc zmatených skupin žen, došlo by k narušení rovnováhy jeden okres – jedna zmatená rozesmátá skupina. Kvůli zamezení výjezdu z okresu byly vynalezeny dopravní uzávěry. Pokud uzávěra nestačí, nezbývá než shodit přes cestu strom. Dámy si roztomilé pochybení uvědomí, otočí to a k překvapení všech přítomných, které strom nepříjemně zaskočil, se za veselého hlaholu otočí, zařvou „Díky, strome, jsi kámoš, vole!“ a mastí zpátky.
- Když berete stopaře, je tak ňák lepší, když mu není 75 let, respektive minimálně se to předpokládá. Jenomže sežeňte dneska někde pětadvacetiletého stopaře. Takoví už se volně v přírodě nevyskytují. Musely jsme brát, co je. Ten náš zíral, když mu zastavily tři fitness královny. Až jsem se bála, jestli ho od radosti netrefí šlak. V podstatě jsme se pohybovaly někde mezi dobrým skutkem a ublížením na zdraví.
- Á propós - a co se týče plánované fitness náplně - mluvit o sportu není fitness, dvouchodové večeře nejsou fitness, lakování nehtů není fitness. Pokud děláte hlavně věci, co nejsou fitness, nepomůže vám ani popoběhnutí v dešti, prostě úplně klidně přes nemalou sumu investovanou do fitness přiberete kilo.
- Je strašně trapné, když si rádoby profi bowlista nechá obsluhou přeleštit dráhu, dvacet minut řeší skluz speciálních bot, které pak šudlá jakýmsi šmirglpapírem, aby vyladil dokonalé přilnutí, po urputném soustředění konečně hodí na míru dělanou kouli a shodí čtyři kuželky, zatímco v tu samou chvíli přiožralá princezna na vedlejší dráze hodí strike a zařve „Góóól!“ Fakt trapas.
- Rozesmátá fitness vědkyně je pro okolí neodolatelná. Je potřeba počítat s tím, že od borců z Boru bude dostávat nabídky různého druhu. Pokud ji pozve cizí muž na drink, správná odpověď by měla být: „Což nevidíte snubní prsten, vy chlípníku neřestný?!!!“, nikoliv s vyděšeným pohledem vysokým hlasem pronesené: „Tak když tak až za chvilku, jo?“. To pak nutí zahanbenou vědkyni přemýšlet o ústupovém plánu a relevantní omluvě za další zlomené srdce. Kolikáté už?! (Ve skutečnosti řekl: „Já vás nutit nebudu“ a šel balit vedlejší stůl. Ale šel zlomeně. Nebo aspoň nalomeně.
- Když vlezete do vířivky po zrzavém Helmutovi aus Deutschland, můžete mít pocit, že se těžko ten den (a možná ještě jednou za devět měsíců) budete cítit více nepatřičně. Pocit, že to je to nejhorší, co se vám ten den stalo, přejde, když vypnou proud, vy jste v podzemí, netušíte, co se děje a jediné, co vidíte, je černá budoucnost. Tu navíc vítáte nahá.
- Když stojíte v úplně tmavé místnosti v podzemí (nahá) s rukama plnýma mýdla a navíc mimo sprchu (neptejte se), jenom pěkná mrcha kamarádka vám může říct "Běž se podívat ke dveřím, jestli nepřijeli teroristi".
- Do Nového Boru nejezdí teroristi. Ale kdyby tam náhodou byli, budou jistojistě na jedné z miliardy selfie, které jsme si tam udělaly. Ve snaze nenápadně vyfotit teroristy a snímky předat kompetentním úřadům, chápete.
- Nový Bor je fascinující místo, které prostě musíte vidět. Lidé tam žijí ve výlohách a co víc – mají v rukách osud, možná i ten váš. Rozhodně byste to měli pro jistotu zajet ověřit. My jsme průzkumu věnovaly celá srdce, žaludky, játra a jiné vnitřnosti. A řeknu vám – stálo to… dost. Ale stálo to zato!
Borky v Boru |
Zuzana Hubenakova
Lidl lidem
Že v Lidlu nabízejí leccos, třeba i šablonu na úpravu tvaru ochlupení ohanbí (přísahám, že to si nevymýšlím), to mě už nepřekvapí. Nedivila bych se, kdybych tam našla valentýnské balení diamantů (pytel uhlí a léky na trpělivost).
Zuzana Hubenakova
Hommo cestovatelus
Jsou tací šílenci, co by klidně řekli, že na dovolenou se jezdí, aby si člověk odpočinul od stresu, děti nabraly čerstvý vzduch do hrudních košíčků a dospělí sílu do dalšího pracovního zápolení.
Zuzana Hubenakova
Proč nemám co do úst
Existuje nepřeberné množství písemných materiálů, které podrobně vysvětlují základy zdravého stravování. Během pár minut se dozvíme, jak moc raw je rawhlík, či kolik cukety, sóji a naklíčeného zrní nahradí jeden steak...
Zuzana Hubenakova
Zázračný lék na chřipku
Před pár dny mě stihla viróza nepříjemná jak pro chameleona snaha splynout s balením lentilek. Za 38,2 po dvou paralenech jsem byla ráda. Bolelo mě asi všechno, ale to si moc nepamatuju, protože jsem byla z těch horeček dost mimo.
Zuzana Hubenakova
Mechanismus automechanismu
Osmého dne, když měl Bůh hotovo, zamyslel se, jak by okořenil prostému lidu život. I stvořil ke své škodolibé potěše ruličky alobalu, které nejdou odmotávat, izolepu, u které nelze najít konec a papírové kapesníky.
Zuzana Hubenakova
Lepší je být zdravý a bohatý než chudý a nemocný
Mít dítě přináší člověku mnohé radosti. Například malované obrázky, od lízátka ulepené pusy na tvář, pocit naplnění a nevýslovné lásky, nebo vši, neštovice, dětskou lepru (z dítěte sloupete druhé dítě vyrobené ze špíny) a kurděje.
Zuzana Hubenakova
Když se splaší amygdala
Než se člověku narodí děti, může propadnout mylnému dojmu, že všichni rodiče tak nějak přirozeně ví, co mají ve všech situacích týkajících se potomstva dělat. Příroda nám to přeci prozradí, myslí si ti lehkomyslníci.
Zuzana Hubenakova
Sousedi na zabití
Mít dobré sousedy je základ spokojeného života. Podle výzkumu britských vědců je to mnohem lepší, než mít špatné sousedy. Když to tvrdí ostrovní stát, který ani žádné sousedy nemá, je to jasná tutovka.
Zuzana Hubenakova
Jak se stát nedobrovolným emigrantem snadno a rychle
Odjet na letní dovolenou k moři je obvykle počin uklidňující plný slunce, nicnedělání, čtení knih a nadměrné konzumace jídla a pití. Pokud nejste Marek a nemáte smůlu jako on.
Zuzana Hubenakova
Do tajů ženské svatyně
Každý, kdo tvrdí, že jsou ženy nerozhodné a slabší v kombinatorice, plete se stejně jako ten, kdo je přesvědčen, že stačí stehna masírovat sajrajtem za pět set a tuk se s celulitidou vezmou za ruce a odejdou.
Zuzana Hubenakova
O tom, jaké to je, když se něco nebo někdo srazí
Tento víkend jsem prodělala třídní sraz, proto si dovolím shrnout pár dojmů a zážitků. Taková událost vyvolává hodně emocí a je nutné nepodcenit přípravu.
Zuzana Hubenakova
Nákupy "značkového" zboží jsou přežitek
Nejsem od přírody příliš rozhodný člověk. Za celý život jsem se například nedokázala rozhodnout, jestli za mými problémy s váhou stojí osobní váha, zdravotnictví, složité dětství, nebo problémy se štítnou žlázou.
Zuzana Hubenakova
Takové ty dny, co bolí...
Vždycky, když můj den začne tím, že se se svými dětmi nepříjemným tónem bavím o technice čištění zubů a podobných zásadních problémech lidstva, říkám si, jak je dobře, že mě rodiče dali na studia.
Zuzana Hubenakova
Zdravotnický manifest 500 slov
Vážené zdravotní sestry, milí zdravotní bratři, sešli jsme se zde, abychom probrali záležitost, kterou již nemůžeme dále ignorovat.
Zuzana Hubenakova
O českém zdravotnictví
Teda to naše zdravotnictví, to je hrůza, vám povím. Na vlastní kůži pociťuji, jak děsivé následky může mít, když jste mu vydáni napospas.
Zuzana Hubenakova
Žena - hlava rodiny
Hlavní slovo může mít v rodině jen jeden, to je prokázaná věc. Když se král s královnou neshodnou, jestli je celer do polívky vhodný, intergalaktický konflikt je na světě než bys řekl „Je to dobré na potenci, tak jez!“
Zuzana Hubenakova
O tom, jak se mi neotevřel padák
Pokud máte pocit, že jste pro okolí prakticky neviditelní, všichni tuší, že jste, ale doopravdy vás zaregistrují, až když uděláte nějaký průser, jste buď matka, nebo krtek, co dělá hromádky, kde nemá.
Zuzana Hubenakova
Štědrej večírek nastal
Opilý kolega pokoušející se odjet domů na maketě Santova soba. Karaoke, při kterém vás vaše vlastní uši budou prosit, abyste si do nich nacpali kapesník a ten pak zapálili.
Zuzana Hubenakova
Matka nebo kosmonaut?
My holky to vážně nemáme lehké. Holčička, která bezduše bloudí po bytě, chová v náručí panenku a vůbec netuší, že už se to nenosí a pro její vývoj by bylo mnohem lepší, kdyby si hrála s logaritmickým pravítkem, nemůže uspět.
Zuzana Hubenakova
Ženy a jejich cykly
Mohlo by se zdát, že poslední dobou máloco vzruší průměrnou českou ženu víc než nákup levného másla. Přesto se však najdou komodity, které by mohly vyhnat hladinu hormonu štěstí o trošičku výš.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 168
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4401x
Autorka knih Vstupte bez klepání, Postřehy teplákové bohyně, spoluautorka Deníčku moderního páru, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Landsmanem a nově knihy Žena na tahu.
Dobré a tajné zprávy mi můžete zaslat na e-mail: hubenakova.blog@centrum.cz, případně se stavte na facebookovou stánku Vstupte bez klepání.