Víte, co se stane, když dáte ženě kámošku nebo dvě, tisícovku nebo pět a dva nebo tři dny volna? Odjede unavená nevyspaná matka od rodiny a vrátí se vám unavená nevyspaná matka od rodiny s potutelným úsměvem.
Jako investigativní novinářka jsem se nebála otestovat dané tvrzení na vlastní a dvou dobrovolně nastavených kůžích. A protože jsme borky, jely jsme do Boru. Nového, protože nic starého pro nás není dost dobré. S výjimkou stopaře. A vína… Nepředbíhejme, na všechno se dostane.
Na základě výzkumu v terénu náš tým vytvořil desatero přelomových zjištění vycházejících ze zážitků a zkušeností nasbíraných za pouhopouhé tři dny.
- Je téměř jisté, že se tři ženy jedoucí autem kamkoliv minimálně jednou denně ztratí. A my už víme, čím to je! Důvodem není jakákoliv nedostatečnost ženských mozků, co se orientace týče. To prosím ani náhodou! Jediná opravdová příčina je to, že neexistuje žádná navigace na světě, která by dokázala přeřvat tři grácie, co se dlouho neviděly.
- Když se ženy ztratí, celý vesmír se spojí, aby je přivedl k cíli. Vesmír nemůže riskovat, že by se v jednom okrese motalo víc zmatených skupin žen, došlo by k narušení rovnováhy jeden okres – jedna zmatená rozesmátá skupina. Kvůli zamezení výjezdu z okresu byly vynalezeny dopravní uzávěry. Pokud uzávěra nestačí, nezbývá než shodit přes cestu strom. Dámy si roztomilé pochybení uvědomí, otočí to a k překvapení všech přítomných, které strom nepříjemně zaskočil, se za veselého hlaholu otočí, zařvou „Díky, strome, jsi kámoš, vole!“ a mastí zpátky.
- Když berete stopaře, je tak ňák lepší, když mu není 75 let, respektive minimálně se to předpokládá. Jenomže sežeňte dneska někde pětadvacetiletého stopaře. Takoví už se volně v přírodě nevyskytují. Musely jsme brát, co je. Ten náš zíral, když mu zastavily tři fitness královny. Až jsem se bála, jestli ho od radosti netrefí šlak. V podstatě jsme se pohybovaly někde mezi dobrým skutkem a ublížením na zdraví.
- Á propós - a co se týče plánované fitness náplně - mluvit o sportu není fitness, dvouchodové večeře nejsou fitness, lakování nehtů není fitness. Pokud děláte hlavně věci, co nejsou fitness, nepomůže vám ani popoběhnutí v dešti, prostě úplně klidně přes nemalou sumu investovanou do fitness přiberete kilo.
- Je strašně trapné, když si rádoby profi bowlista nechá obsluhou přeleštit dráhu, dvacet minut řeší skluz speciálních bot, které pak šudlá jakýmsi šmirglpapírem, aby vyladil dokonalé přilnutí, po urputném soustředění konečně hodí na míru dělanou kouli a shodí čtyři kuželky, zatímco v tu samou chvíli přiožralá princezna na vedlejší dráze hodí strike a zařve „Góóól!“ Fakt trapas.
- Rozesmátá fitness vědkyně je pro okolí neodolatelná. Je potřeba počítat s tím, že od borců z Boru bude dostávat nabídky různého druhu. Pokud ji pozve cizí muž na drink, správná odpověď by měla být: „Což nevidíte snubní prsten, vy chlípníku neřestný?!!!“, nikoliv s vyděšeným pohledem vysokým hlasem pronesené: „Tak když tak až za chvilku, jo?“. To pak nutí zahanbenou vědkyni přemýšlet o ústupovém plánu a relevantní omluvě za další zlomené srdce. Kolikáté už?! (Ve skutečnosti řekl: „Já vás nutit nebudu“ a šel balit vedlejší stůl. Ale šel zlomeně. Nebo aspoň nalomeně.
- Když vlezete do vířivky po zrzavém Helmutovi aus Deutschland, můžete mít pocit, že se těžko ten den (a možná ještě jednou za devět měsíců) budete cítit více nepatřičně. Pocit, že to je to nejhorší, co se vám ten den stalo, přejde, když vypnou proud, vy jste v podzemí, netušíte, co se děje a jediné, co vidíte, je černá budoucnost. Tu navíc vítáte nahá.
- Když stojíte v úplně tmavé místnosti v podzemí (nahá) s rukama plnýma mýdla a navíc mimo sprchu (neptejte se), jenom pěkná mrcha kamarádka vám může říct "Běž se podívat ke dveřím, jestli nepřijeli teroristi".
- Do Nového Boru nejezdí teroristi. Ale kdyby tam náhodou byli, budou jistojistě na jedné z miliardy selfie, které jsme si tam udělaly. Ve snaze nenápadně vyfotit teroristy a snímky předat kompetentním úřadům, chápete.
- Nový Bor je fascinující místo, které prostě musíte vidět. Lidé tam žijí ve výlohách a co víc – mají v rukách osud, možná i ten váš. Rozhodně byste to měli pro jistotu zajet ověřit. My jsme průzkumu věnovaly celá srdce, žaludky, játra a jiné vnitřnosti. A řeknu vám – stálo to… dost. Ale stálo to zato!
