Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Projekt meloun

18. 07. 2017 15:57:45
Potíže v práci se nevyhnou nikomu z nás. Někdo zapomene při plánování zásob pro putování na severní pól na cestu zpátky, jinde se zas splete unavený prodavač v elektru.

Ačkoliv si je jistý, že chtěl říct: „Děkuji, že mi kladete otázky, které mě přinutí se o věc zajímat více do hloubky“, místo toho omylem zařve: „Co já vím?! Za ty prachy bych podle vás měl ještě vystudovat fyziku, ne?!“

Na vlastní oči jsem viděla, co udělá s hlídačem parkoviště pohled na auto, které v noci na místo zaparkoval neznámý chuligán, poberta a budižkničemu. S majestátem nebohého hlídače fatálně otřásl fakt, že onen automobil byl zaparkován zcela v rozporu se zvyklostmi napříč, nikoliv podél jakéhosi keříku. Z kontextu vykřikovaných slov jsme pochopili, že parkovat napříč je známkou sníženého intelektu a špatného vychování. Dobrou čtvrthodinu se mluvilo i o některých orgánech hříšníka.

Na to, jaké trápení ten nebohý člověk toho dne prožil, jsem si vzpomněla při nákupu melounu. Po zjištění, že i ten nejmenší nabízený meloun vypadá, že ho k autu budu muset vézt na rudlíku, jsem znejistěla, zda něco tak ohromného opravdu potřebuji. Naštěstí se meloun, na rozdíl například od třešní, dá koupit i rozkrájený. Vydala jsem se tedy hledat ozbrojenou obsluhu, která by některý z vystavených kousků rozkrojila.

„Jéžišmarjá! No to budeme asi dělat my!“ vyděsila se černovlasá prodavačka u nejbližšího pultu. „Marie, meloun!“ křikla dozadu na kolegyni. Marie spráskla ruce a zatvářila se, jako bych jim hlásila, že si před obchodem na pár hodin nechám zaparkovanou stíhačku. „Meloun!“ vydechla Marie a podívala se na mě trochu s výčitkou a trochu s očekáváním, co ji teď asi čeká. „Tak ho přineste“, rozhodla se nakonec čelit překážkám. Z neuvěřitelně hluboké krabice jsem tedy vylovila neuvěřitelně těžký meloun a předala ho za pult.

„Já to dělat nebudu, přece si neuřežu prst!“ prohlásila černovlasá paní, pracující u masného pultu. Počítám, že krkovičku dělí úderem malíkové hrany, když se tak bojí nože. Obě ženy se na sebe podívaly a bylo jasné, že jsou teď na jedné lodi. V tom pohledu se zračilo spojenectví. Bylo zřejmé, že pokud jedna z nich padne, druhá se postará o její děti. Společně odvlekly tu obludu do zákulisí a dobrých deset minut nevycházely. Když už jsem se trochu bála, že meloun ten souboj vyhrál a spíš mi on donese rozkrojenou prodavačku, než prodavačka rozkrojený meloun, igelit oddělující prodejní plochu od skladu se rozhrnul. Obě bojovnice se na vteřinu zastavily mezi dveřmi a v obličejích se jim zračila hrdost. Ony to dokázaly! Meloun sice rozkrojily napříč a ne podél, ale copak jsem hlídač parkoviště, abych to řešila?

„Kterou půlku chcete?“ zeptala se černovlasá. „Určitě si vezměte tu menší, tu větší byste neunesla!“ láskyplně mi poradila. Vzhledem k tomu, že jsem před pár minutami unesla meloun celý, byla ta nedůvěra mírně překvapivá. Ale protože vím, co měla ta žena za sebou, nemohu se na ni zlobit. Vždyť mi ten meloun navíc mohla podat umolousanou rukou. Nebo rukou s uřezanými prsty. Poděkovala jsem jí tedy za její služby a na chviličku pocítila tu radost, s jakou odkráčela středem. Už ví, co dokáže. Překonala svůj strach. Vystoupila ze svého stínu. Dokázala nemožné.

Každý z nás máme svůj meloun na rozkrojení. A že jsou některé melouny obrovské a těžké! Možná i vy se toho svého bojíte, možná se ostrému řezu vyhýbáte. Raději se věnujete meruňkám a překládáte broskve z místa na místo. Dnes je ten den, kdy si můžete říct „Dost! Půjdu a rozkrojím svůj meloun. Já to dokážu!“ A já opravdu věřím, že to dokážete. I kdyby to mělo být napříč a ne podél.

Publikováno v ONA Dnes 17.7.2017

Autor: Zuzana Hubenakova | úterý 18.7.2017 15:57 | karma článku: 28.06 | přečteno: 1124x

Další články blogera

Zuzana Hubenakova

Blues o tlustých pažích

Nač chodit kolem horké kaše, je potřeba se postavit čelem k jistému opomíjenému tématu. Tímto společensky přehlíženým předmětem diskuzí jsou... tramtadadáááá: tlusté ruce.

18.10.2017 v 13:34 | Karma článku: 33.07 | Přečteno: 2438 | Diskuse

Zuzana Hubenakova

V Británii je to na levačku

Pro všechny, co by rádi navštívili Velkou Británii před tím, než bude ostrov obehnán ostnatým drátem a do tunelu k pevnině Britové začnou nalévat horkou smůlu, jsem zachytila pár postřehů z poslední návštěvy.

6.10.2017 v 13:06 | Karma článku: 43.03 | Přečteno: 7946 | Diskuse

Zuzana Hubenakova

Některým holt zůstanou jen holé zadky

Vystavovat své nahé tělo pro peníze je nízké, zvrhlé a podporuje to stereotypy. Už jednou jsem s kamarádkami navštívila mužské striptýzové vystoupení, abych to těm pomýleným chlapcům vysvětlila. Pak bohužel přišel moment, kdy jsem

19.9.2017 v 14:18 | Karma článku: 32.04 | Přečteno: 2829 | Diskuse

Zuzana Hubenakova

František

Je to zhruba měsíc, co se stala velmi zvláštní věc. Celou tu dobu mi vrtá hlavou a nemohu na ni přestat myslet.

7.9.2017 v 12:18 | Karma článku: 30.88 | Přečteno: 2238 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Stručný vzkaz všem nevolícím voličům

Je známým faktem, že nízká volební účast nahrává extrémistickým subjektům. Proč? Protože otrávený umírněný volič se na to prostě vykašle, kdežto naštvaný příznivec extrémistů jde a na just jim to tam hodí.

20.10.2017 v 18:39 | Karma článku: 17.14 | Přečteno: 436 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Zvítězí pravda a láska, anebo lež a nenávist?

Kdyby bookmakeři přijímali sázky na odpověď na otázku v titulku, vsadil bych směle na vítězství lži a nenávisti. Proč? Protože lídři všech favorizovaných stran nám předváděli především lži, nenávist a osočování svých protivníků.

20.10.2017 v 16:13 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 661 |

Alena Kulhavá

Moji deváťáci zůstali jak opaření stát, když vešli do krypty, kde zahynul Gabčík a Kubiš

Jindy velmi rozverní, na holky, fotbal (ale už i společenské dění a svět) orientovaní habáni zůstali stát, mě i některým z nich zamrazilo a ukápla slza. Proč?

20.10.2017 v 14:55 | Karma článku: 29.53 | Přečteno: 995 |

Jakub Kouřil

Žebra a maso České republiky

V průběhu plánovaného drancování a vysávání České republiky, už není z čeho brát. Žijeme v prázdné skořápce, v transitní zemí, přes které se přehnalo hejno kobylek. Za sebou zanechaly mezinárodní úmluvy, obchodní smlouvy, zákony..

20.10.2017 v 14:03 | Karma článku: 15.32 | Přečteno: 496 | Diskuse

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 13. - Den, kdy konečně zvítězila pravda a láska....

Podlední díl z cyklu Předvolební pohledy: Tentokrát, jak bude vypadat den, kdy konečně zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí....

20.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 424 | Diskuse
VIP
Počet článků 148 Celková karma 35.12 Průměrná čtenost 4369

Semestra věd lecjakých a členka vědeckého sdružení Pako.

Autorka knih Vstupte bez klepání a Postřehy teplákové bohyně, spoluautorka Deníčku moderního páru, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Landsmanem.

Dobré a tajné zprávy mi můžete zaslat na e-mail: hubenakova.blog@centrum.cz, případně se stavte na facebookovou stánku Vstupte bez klepání.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.