Když se splaší amygdala
K tomu bych s dovolením něco málo fundovaně ze zkušenosti podotkla. Konkrétně by to byla dvě slova. To první je „Cha“, to druhé pak „cha“. Dohromady to zní takto: „Cha, cha!“.
Rozhodla jsem se na problémy spojené s komunikací s dětmi podívat trochu vědecky. Čím to, že když řeknete: „Běž si uklidit pokojíček!“, dítě se zvedne a odejde si malovat? Jak se to stane, že na povel: „Pospícháme, rychle se obleč!“ si dítě začne soustředěně špárat v nose? Je snad jazyk dětí a rodičů rozdílný? Znamená slovo „pospíchat“ v dětské řeči „lego“? Je slovo „telefonovat“ synonymum pro povel ke řvaní? Máme šanci se ten jazyk někdy naučit? Samé otázky!
Rozhodla jsem se na celý problém podívat vědecky. Není přeci možné, že by za celou tou věcí nestálo nějaké vysvětlení. Nastudovala jsem literaturu, zhlédla několik odborných videí a došla k převratnému zjištění. Přátelé – už vím, čím to je. Může za to amygdala.
Amygdala je nejstarší část mozku, která vyhodnocuje, jestli jsme se dostali do ohrožení života. Pokud nabude dojmu, že vám hrozí nebezpečí, spustí fyzickou reakci. Tělem vám projede extra dávka adrenalinu a vy zareagujete buď útěkem, nebo útokem. Až pokud amygdala usoudí, že je vzduch čistý, dovolí mozku posunout informaci do té části, která ji relevantně zpracuje.
Nevhodně formulované věty v dětech údajně vzbuzují pocit útoku a vůbec se v mozku nedostanou k centru pro vykonávání domácích prací! Neustálým hulákáním a rozkazováním v nich aktivujeme amygdalu tak moc, že jen ti malí nevděčníci zaslechnou náš hlásek jako konipásek, zahlédnou cíp maminčiny zástěrky, ba i její stín - splaší se jim amygdala.
Jako onehdá. Dceru jsem láskyplně upozornila na to, že ještě jednou zakopnu na chodbě o její tašku a vyhlásím jí válku. Ona šla a umyla si ruce. Svou výhrůžku jsem upřesnila a zahrnula do ní příslib jistých prvků násilí. Ona šla a uklidila papouškovi. Soustředila jsem se na přenos informace mezi námi a zcela jasně vyjmenovala, o co všechno přijde, pokud ta taška nezmizí. Dcera šla, dala mi pusu a informovala mě, že má pocit, jako by v místnosti někdo mluvil. Jednoznačně se jí vypnulo spojení mezi amygdalou a zbytkem mozku. Podvědomě cítila, že je potřeba něco udělat, bohužel netušila co.
To si pak můžeme hlasivky vymluvit, když se nám děti přepnuly do obranného režimu! Rada je však snadná. Namísto pokřikování jak na tržišti prý máme volit věcný tón a oznamovat, co chceme a ne co nechceme. „Tu tašku je potřeba odnést na její místo“, měl by znít můj požadavek, pokud bych chtěla obejít vodní příkop v podobě zbytnělé amygdaly.
Můžete si to vyzkoušet na manželovi. Schválně, jak zareaguje, když na něj zařvete: „To tě ani nenapadne mi cestou z práce koupit sadu šperků?! Kolikrát ti to mám říkat?! Tady člověk co si neudělá sám, to nemá!“. Druhý den pokusu se pokuste o věcný tón bez obviňování a manipulace. Můžete údajně zapojit možnost výběru, to prý funguje báječně. „Drahý, je potřeba mě ozdobit. Koupíš mi zítra brilianty nebo smaragdy?“
Jsem zvědavá na výsledky. Kdyby to náhodou nezafungovalo, normálně ho vemte smetákem a sveďte to na amygdalu.
Vyšlo 22.10. v ONA Dnes
Zuzana Hubenakova
Lidl lidem
Že v Lidlu nabízejí leccos, třeba i šablonu na úpravu tvaru ochlupení ohanbí (přísahám, že to si nevymýšlím), to mě už nepřekvapí. Nedivila bych se, kdybych tam našla valentýnské balení diamantů (pytel uhlí a léky na trpělivost).
Zuzana Hubenakova
Hommo cestovatelus
Jsou tací šílenci, co by klidně řekli, že na dovolenou se jezdí, aby si člověk odpočinul od stresu, děti nabraly čerstvý vzduch do hrudních košíčků a dospělí sílu do dalšího pracovního zápolení.
Zuzana Hubenakova
Proč nemám co do úst
Existuje nepřeberné množství písemných materiálů, které podrobně vysvětlují základy zdravého stravování. Během pár minut se dozvíme, jak moc raw je rawhlík, či kolik cukety, sóji a naklíčeného zrní nahradí jeden steak...
Zuzana Hubenakova
Zázračný lék na chřipku
Před pár dny mě stihla viróza nepříjemná jak pro chameleona snaha splynout s balením lentilek. Za 38,2 po dvou paralenech jsem byla ráda. Bolelo mě asi všechno, ale to si moc nepamatuju, protože jsem byla z těch horeček dost mimo.
Zuzana Hubenakova
Mechanismus automechanismu
Osmého dne, když měl Bůh hotovo, zamyslel se, jak by okořenil prostému lidu život. I stvořil ke své škodolibé potěše ruličky alobalu, které nejdou odmotávat, izolepu, u které nelze najít konec a papírové kapesníky.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené
Po útlumu v době covidu-19 opět roste počet Čechů, kteří se v zahraničí nakazili malárií. Loni jich...
Izrael zaslal Hamásu reakci na postoj k ukončení války, hnutí žádalo příměří
Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu dostalo od Izraele oficiální odpověď, která se týká...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
- Počet článků 168
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4401x
Autorka knih Vstupte bez klepání, Postřehy teplákové bohyně, spoluautorka Deníčku moderního páru, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Landsmanem a nově knihy Žena na tahu.
Dobré a tajné zprávy mi můžete zaslat na e-mail: hubenakova.blog@centrum.cz, případně se stavte na facebookovou stánku Vstupte bez klepání.