Žena - hlava rodiny
Nejpraktičtější je proto určit jednoho člověka, který bude mít ve všech celerových dilematech právo veta. Stanovit vladaře a jeho volbu pak bez protestů respektovat.
I v naší rodině vládne rukou pevnou a neúplatnou jeden jediný člen rodiny. Ten nejlepší. Nejmoudřejší. Nejvyrovnanější. Tím báječným velitelem, světlem na konci tunelu, směrovkou a motorem v jedné osobě jsem pochopitelně já. Jedině já vím nejlépe, co rodina potřebuje. Jsem žena. Máme speciální schopnost vědět nejlíp, co ostatní ještě netuší, že chtějí nebo potřebují.
Zatímco v jiných rodinách bezradní souputníci ztrácejí čas zbytečnými diskuzemi a váháním, já vynesu jasné stanovisko a je po starostech. Je-li potřeba vykonat nějakou práci, rozdám úkoly a panuji. Tak my to doma máme. Tak výtečně jsem to nastavila.
Pravda, občas se stane, že celé soukolí perfektně promazaného stroje zaskřípe. Tu a tam se vloudí nezbedný kamínek, který se pokusí narušit dokonalý chod. I takové situace se však, milé dámy, dají řešit s klidem. Není třeba vykřikovat nepěkná slovíčka, či si špinit karmu hříšnou myšlenkou. Jedině asertivními metodami a láskyplnou, nicméně neoblomnou naléhavostí můžeme docílit žádaných výsledků.
Třeba takové ranní čištění dětských zoubků. Není nutné s naběhlou žilkou na čele dítěti vztekle rvát kartáček do úst, hulákat přeskakujícím hlasem: „Aspoň si to do té pusy strč! Mně to je jedno, jsou to tvoje zuby! Škodíš jen sama sobě! SAMA SOBĚ!“, u toho zažívat pocit zmaru. Stačí jen jít příkladem.
Zuby si čistím před dětmi a poctivě. Pak trpělivě postup třikrát až stopětkrát vysvětlím. Apeluji na pochopení nutnosti ranního svěžího tempa. Pozitivně motivuji. Zapojuji do výuky hru.
Až pak s čistým svědomím řvu a asertivně si rvu vlasy.
Nevím, jak to chodí u vás, ale u nás jsem to já, kdo si nakupuje, kdy se mu zachce a co se mu zachce. Vůbec se z toho nehodlám doma zpovídat. Obzvláště pokud se mi zachce koupit deset jogurtů, máslo, pět rohlíků, půlku chleba, šunku, sýr, ovoce a zeleninu. To pak klidně jdu a koupím si to. Vůbec nikoho se neptám. Tak pevně mám otěže v rukách.
O svých volných chvílích si také rozhoduji nekompromisně sama. Někdy až s despotickým nádechem v hlase manžela stručně informuji, o čem jsem se rozhodla. Nemá právo mi v tom bránit. Já prostě půjdu a vyžehlím. A schválně cestou od žehlení prádlo uklidím do skříně. Jsem rebel. Ani se mi to po letech soužití nepokouší rozmluvit. Tak rázně já tu rodinu vedu.
Co se týká strategických rodinných rozhodnutí, jsem to opět já, kdo rozhoduje o naší společné budoucnosti. To jsem takhle jednou řekla, že do Liberce bydlet nepůjdu ani za nic. Nikdy. Pevně jsem se zadívala manželovi do očí a on to okamžitě pochopil.
Nebo onehdá jsme s mužem měli zajímavou debatu o nutnosti zakoupit si ke čtyřem motorkám ještě veterána na čtyřech kolech. To vám byla legrace! To jsme se nasmáli, když mi manžel vyprávěl o starém polorozpadlém autě stojícím na zahradě! Když jsme se dost nařehtali, řekla jsem, že mi ten nápad přijde méně dobrý než koupit mi nové kozačky a kabelku k tomu. Manžel chápavě pokýval hlavou. On ví, že nemá smysl vzdorovat.
Kdybyste dámy náhodou měly pocit, že to tak dobře jako já neumíte, neváhejte se na mě obrátit. Pokud se chcete přiučit manažerským schopnostem, zúčastnit se kurzu Hlavou rodiny rychle a snadno, nebo se v Liberci projet veteránem, stačí se ozvat. Najdete nás snadno. Stačí následovat děti se zuby barvy narcisu.
Ale ty kozačky mám!
Zuzana Hubenakova
Lidl lidem
Že v Lidlu nabízejí leccos, třeba i šablonu na úpravu tvaru ochlupení ohanbí (přísahám, že to si nevymýšlím), to mě už nepřekvapí. Nedivila bych se, kdybych tam našla valentýnské balení diamantů (pytel uhlí a léky na trpělivost).
Zuzana Hubenakova
Hommo cestovatelus
Jsou tací šílenci, co by klidně řekli, že na dovolenou se jezdí, aby si člověk odpočinul od stresu, děti nabraly čerstvý vzduch do hrudních košíčků a dospělí sílu do dalšího pracovního zápolení.
Zuzana Hubenakova
Proč nemám co do úst
Existuje nepřeberné množství písemných materiálů, které podrobně vysvětlují základy zdravého stravování. Během pár minut se dozvíme, jak moc raw je rawhlík, či kolik cukety, sóji a naklíčeného zrní nahradí jeden steak...
Zuzana Hubenakova
Zázračný lék na chřipku
Před pár dny mě stihla viróza nepříjemná jak pro chameleona snaha splynout s balením lentilek. Za 38,2 po dvou paralenech jsem byla ráda. Bolelo mě asi všechno, ale to si moc nepamatuju, protože jsem byla z těch horeček dost mimo.
Zuzana Hubenakova
Mechanismus automechanismu
Osmého dne, když měl Bůh hotovo, zamyslel se, jak by okořenil prostému lidu život. I stvořil ke své škodolibé potěše ruličky alobalu, které nejdou odmotávat, izolepu, u které nelze najít konec a papírové kapesníky.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Al-Džazíra končí v Izraeli, rozhodla vláda. Televize se chce bránit
Izraelská vláda jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televizní sítě Al-Džazíra v zemi....
Evropa potřebuje migrační pakt, míní Jourová. Je špatný, reagovala Pošarová
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že Evropa nezvládá migraci a proto potřebuje...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
Nemít nohu nevadí. Hendikepovaní soutěží s „normály“, občas je i drtí
Ty příběhy přináší téměř každý podobný závod a dá se očekávat, že je bude mít i právě skončený...
- Počet článků 168
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4401x
Autorka knih Vstupte bez klepání, Postřehy teplákové bohyně, spoluautorka Deníčku moderního páru, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Landsmanem a nově knihy Žena na tahu.
Dobré a tajné zprávy mi můžete zaslat na e-mail: hubenakova.blog@centrum.cz, případně se stavte na facebookovou stánku Vstupte bez klepání.