Znám to! Tuhle jsem sedla za volant, otočím bezmyšlenkovitě klíčkem, nic. Udělám to znovu, plně soustředěna, nic! První myšlenka: "Mně asi někdo ukradl motor!" (sleduješ tu odbornost?) Volám manželovi, ať si přijede pro mé auto, že nejede. Když dorazil, vyměnili jsme si místa, on sedl za volant toho svéhlavého vozu, nastartoval a odjel... vrrr!

Teorie o ukradnutém motoru je skvostná! To příště zkusím doma říct

Ale proč nám to ty věci dělají, to fakt nechápu.

Toto je velký legrace článek. Jen jsem si všimnul, že občas vy při psaní opakující jste. Ale nikdy vadí.

Promiňte, už se to nebude opakovat. Promiňte, už se to nebude opakovat.

Můj vůz mi takové naschvály dělá s oblibou. Onehdá si na mne delší dobu při couvání a při odbočování šíleně vyskakoval a vydával při tom rány, jako bych přejížděla přes kovovou tyč - pochopitelně to dělal pouze mně. Když jsem ho odvezla do servisu, choval se vzorně. Vyjela jsem ze servisu, okamžitě začal dělat psí kusy. Servis jsem navštívila několikrát, ovšem situace se opakovala - jakmile si do vozu sedl servisman, auto jen předlo, a to i tehdy, když jsem se chopila volantu já. Nakonec jsem chlapy přesvědčila, aby mazlíka pořádně prohlídli, ačkoli trvali na tom, že netuší, co mají hledat. Druhý den mi volali, s tím, že jsem měla kliku, že se na to mrkli, protože tam cosi hrozilo utrhnutím, a pokud by se to cosi utrhlo třeba na dálnici, byla bych v riti, neb by se vůz stal neovladatelným.

Bohužel si nepamatuji(ani já ani servismaník), co bylo to cosi. Zhruba po roce se totiž situace opakuje a opět se ten spiklenec nehodlá před pány ze servisu provařit

No a to je úplná klasika! Musíš k opravářce. Ženám se stroje raději svěří se svou bolestí (nebo se nám hroutí pod rukama, čert ví).

Čtení půvabné jako jsi i Ty!

Ty to s holkama umíš

V nejhorším případě sundá Zuzka jednu silonku a může frčet dál, neboť ví jak ji a kam autu navléknout...

Kéž by to zabíralo na chcíplou baterku

dobrý

jako bývalý externista jsem se žáky na údržbě předváděl, kdy a proč nejde jiskra, palivo do motor, každý svýma rukama vyměnil reservní kolo, vyměnil žárovku, někteří i výměna oleje... a nyní já si nejsem schopen vyměnit žárovku v předním světle ( v servisu mě řekl- ještě , že jste to nezkoušel) a závidím vám dobrou náladu a jak vesele o tom píšete

Ano, výměna žárovky, která vyžaduje sejmutí masky a ruku Saxány již byla také tématem rozpravy v naší domácnosti.

Teď, když jsem bezpečně doma, se mi o tom žertuje lehce. Ovšem když vyrážím do víru velkoměsta, beru si raději s sebou svačinu, protože nikdy nevím, jestli dojedu a kam. Je to takové každodenní dobrodružství. Muže to baví sledovat zpovzdálí, já už propadám lehké nervozitě a dožaduji se nového vozu. Marně, ach marně!