Karma.

Pětka je pro začátečníka Spartathlon, 1-2 km (v případě potřeby indiánsky) mi přijde přiměřené (v přiměřených podmínkách samozřejmě).

Literatura, která by Vás mohla zajímat:

- Born To Run, autor: Christopher McDougall (trochu běžecká mayovka, ale přesto doporučuji přečíst). Autor se zmiňuje i o Emilu Zátopkovi.

- Jez a běhej, autor: Scott Jurek (svého času možná nejlepší ultramaratónec světa, vítěz Badwater ultramaratonu)

- Můj dlouhý běh, autor: Dan Orálek (nejlepší český ultramaratónec)

Ať se daří

Děkuju! O tom Born To Run už jsem mnohokrát slyšela, ač se o běh nezajímám, to bude asi docela hit. Vypadá to, že budu muset nahlédnout.

Mě přijde takové trapné se složitě chystat na výkon a pak uběhnout kilometr a jít domů. Ale je fakt, že to bych se třeba necítila jako takové jelito. Asi to fakt budu muset zkusit

Teda, teta, koukám, že máme se sportem naprosto shodný poměr

A také jsem si chtěla jít zaběhat v naději, že spatřím alespoň záda toho ztepilého samce, ovšem i mně to lékař zakázal. Nu což, aspoň počíst jsem si o něm mohla.

Při troše štěstí budeš mít halucinace z léků nebo z bolesti, ve kterých se ti samec zjeví. Při tvém stavu bych se tomu ani nedivila. Drž se! Až budeš zase skákat přes kaluže, budeš lítat jako gazela, protože budeš mít asi čtyřicet kilo.

No né? No jo!! a doporučuji částku odvodit ne z počtu naběhaných kilometrů, ale třeba z počtu čtenářů, tam ovšem bude třeba v zájmu nezruinování rodinného rozpočtu dělit.

To je dobrý nápad. Jinak bych teda ten účet fakt nezahltila. Tak lidé, sdílejte, čtěte, je to na dobrou věc!

Poslyšte, semestro,...a víte o tom, že byste si měla při běhu kontrolovat kromě jiného i chodidla?....nedávno jsem totiž četl vědecké pojednání(což je naše parketa) o tom, jak poměrně drtivá většina holek, dívek, slečen, žen a babiček...vytáčí špičky chodidel jakoby ven z dráhy běhu, má to pak prý negativní dopad na kyčle...já to nemohu potvrdit ani vyvrátit neb tam kde běhám já, tak tyto objekty vypadají při tomto způsobu pohybu celkem velmi pěkně vymodelované.

Mám bohužel jiný problém, že ačkoliv bych se rád uvisel za jejich zády, byť třeba takzvaně na gumě...tak stále nemohu přijít na to, jak to udýchat.

Já jsem si teda kontrolovala převážně životní funkce a pak ještě jestli vidím zadek toho fešáka (to se dalo kontrolovat asi třicet osm sekund, než mi zmizel za obzorem). Nějaká chodidla mi byla tedy upřímně ukradená. A protože my dva víme, že není nad vědu, můžeme to uzavřít s tím, že jsem ten článek nečetla a proto můj výkon stál za patnáct osmdesát. Můžou za to samozřejmě chodidla. Během prvního kilometru jsem si zřejmě odrasovala kyčle a to se pak sportovat nedá.

S tím dýcháním - zkoušel jste někdy běhat za škaredou slečnou? Já jen abychom si ujasnili, zda se vám dech úží z běhu, nebo z výhledu.

Zlomyslně to potěšilo, neb už jsem na tom stejně. Míval jsem roky, kdy jsem jednou, dvakrát, občas i třikrát po sobě vyběhnul na Strahov, srdce přitom nedunělo jako zvon a plíce ze mě nechtěly vypadnout. Nějak samozřejmě jsem počítal s tím, že na ten Strahov budu vybíhat i jako devadesátiletý šlachovitý stařík. Jenže genetické dispozice se neokecají ani neošidí. Mádlové jsou tlustí malí hošíci, potom se v pubertě vytáhnou a zeštíhlí, po padesátce z ničeho nic naskočí pupík. A to funím i při rychlé chůzi na houby na ten náš pískovcový kopec, natož abych uvažoval o běhání.

Já teda houbaření miluju už právě kvůli tomu, že se tam chodí hodně, ale pomalu. Z lesa mě vyhání pomalu až tma, byla bych schopná se dohoubařit až do Polska. Ale běhání, to teda není pro mě, to je nějaké zbytečně zbrklé

A pupík mi naskočil už před padesátkou, tak to máte ještě dobré geny!

Gentleman nikdy neběhá :)

Tak to jsem gentleman jak víno!

Uááá, tohle číst v práci je sebevražda. Parádní článek, až jsem se z toho zpotila. Takže dnes už mám vlastně odtrénováno

Správně, bránice je taky sval. Šetřete se, žádné prudké pohyby!

Moc děkuju!

Bylo hezky, i když to bylo v Liberci Ty tvé slovní obraty mě hodně baví. Někdy se z nich sbírám zpod stolu, když mě smích dostane na kolena.

Jestli to s tím během myslíš vážně, tak doporučuju Polabí,je to necelá hodinka jízdy autem a kopec tam nenajdeš ani dalekohledem.:-)

...tak jo... nevěděla jsem, že se běžecké boty mají na noc sundávat. Dnes je odložím a uložím pod postel...

Tak to jsem ráda, že jsem ti taky něco nového vyjevila. Sundej to, prosím tě! Aspoň na chvilku