- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Našla jsem nějaké zbytky kůží, kdybyste potřebovala pro manžela. Ten můj už je nemusí Zkouší sám vařit
Zbytkové kůže beru, kdyby byl doma zas hlad!
Když jsem jednou pekla hovězí, málem nám pošel pes...
Bylo tak tvrdé, že jste ho chtěla vyhodit a omylem málem zabila psa? Nebo to tak smrdělo? Nebo to ten nebožák nedejbože požil?!
Já bych pro tebe měl takový malý recept - koneckonců sám patřím k osobám kuchařskou múzou nepolíbeným (co nepolíbeným... mně už ta múza dneska ani nepodá ruku): takže prodej mrkev i cuketu, za stržené peníze kup elektrickou kytaru (myslím opravdickou - ne v prášku!) a za pár měsíců budeš vařit jako Olda Říha.
Mám po ruce ukulele, vařím tady na ně už dobré dvě hodiny a děti stále nevypadají syty. Přidám tamburínu, to musí zabrat!
Dámy a pánové, vaření je velice specifická činnost a tajemný rituál, který obestírají mnohá tajemství. V nejútlejším dětství jsem velice brzy pochopil, že se jedná o akt nepřístupný dětem, neboť babička nás všechny, kteří jsme vykazovali pouze jednomístný věk, odeslala z kuchyně pod průhlednou záminkou, abychom šli spočítat, kolik se po zahradě prohání koťat, a poté, co jsme se usnesli, že op zahradě se skutečně prohánějí dvě koťata, a šli jsme tento výsledek babičce oznámit, před nás postavila talíře naplněné stravou hodnotnou a kalorickou. O několik let později mě při provádění obdobného rituálu vyháněla z kuchyně máma s úkolem, abych hlídal své mladší sourozence, jestli oba mí mladší sourozenci spí.
A ještě později ztratila soudnost tehdejší matka mých dětí, když se mě snažila vmanipulovat do role kuchaře, ovšem podcenila moji neústupnost. Kombinace chalupářský guláš - vepřové ve vlastní šťávě - trenčiansky párok s fazuľou se jí, nevděčnici, kupodivu brzy přejedla. A to, že jsem se po pouhých šesti letech tréninku naučil vařit těstoviny, po následujících třech letech, kdy jsem servíroval těstoviny na sladko, těstoviny na slano, těstoviny s tvarohem, těstoviny s kečupem, těstoviny polité máslem, těstoviny s jinými těstovinami a další gurmánské perly, což nebylo kupodivu oceněno, jsem byl konečně oné činnosti zproštěn.
A proto dodnes nevím, co že to vlastně je ta jíška.
To je ovšem velice zajímavý příběh. Někdy mi ho budeš muset zase vyprávět!
Znechutila jste mi halušky, ale uvolnila namožené břišní svalstvo. Já prý umím vařit, vy krásně a vtipně psát. Děkuji za zasmání. Raději bych připálil čaj, ale těší mne, že Vám to jde tak krásně.
Děkuju mockrát! Můžete mi posílat jídlo, já výměnou pošlu děkovné dopisy
Výborní herci, spisovatelé, komici a podobné mozky, neumí většinou zatlouct hřebík. Ale pobavit umí! Šikovný řemeslník většinou nedá dohromady pochopitelnou větu. Tak je to zařízené, ale kým?
Já sice chápu vaši ironii a nadsázku (a přičtení jsem se zasmála) - ale vy jste neměla maminku? nebo jste chodili jíst jen do restaurací? Protože nějkaý základ (jako třeba jíška) dá dceři snad každá máma? A NEBO - jste výborná kuchařka vše je jen literární fikce?
Zuzanka dělá jistě skvělou jíšku. Věřím tomu...
Nevař.
nebo vař, ať je co číst. Nemáš ty to vlastně takovou literaturní kuchyni?
Mám! Ale když nebudu vařit občas i jídlo, tak mě rodina ohlodá! Oni jsou extrémně žraví!
Vaření není věda. Stačí pochopit pár základních fyzikálních zákonů a fíglů, o kterých se v kuchařských knihách taktně mlčí, trochu vychovat vlastní rodinu, že i to co vypadá zdánlivě nejedle, se prostě sní a basta, vyměnit si pár cenných vědeckých objevů s maminkou, babičkou, chápavou tchýní či kamarádkami... a pak už to jde v podstatě samo. Díky za pobavení.
Nikdy nezapomenu na ten pocit zmaru, když jsem si přečetla v kuchařce větu: "Připravíme si jíšku". Vůbec jsem netušila, co to sakra může být! Taková jsem bývala kuchta. Nakonec jsem udělala místo jíšky chleba s marmeládou a oběd byl jedna radost. Teď už je to mnohem lepší. Fakt jsem se posunula. Chleba dělám se salámem.
Umění vařit se asi dědí. Moje paní vařit umí tak dobře (po své mamince), že ji občas musím z kuchyně vyhnat - abych si také mohl trošku zakuchařit (neboť různé specialitky vařím docela rád). ... Co je úžasné, že umí nejen vařit, ale i moc krásně chválit, a tak se z té kuchyně nechává vyhánět docela ráda a opakovaně.
Netrapte se sama se svými pokusy, navštivte kamarádku a uvařte spolu. Ono se to nakonec poddá.
To se máte oba krásně! Můj muž vaření zbožňuje. Připravuje paštiky, zavařuje ovoce, okurky, dokonce vaří i pivo. Takže já vařím na přežití, on na efekt. Docela nám to funguje
Ten popisovaný příběh už je staršího data, teď už mi obědy v záchodě nekončí. Tedy aspoň ne rovnou z hrnce. Ale občas je to boj