- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
nemůžu jít spát, kdybych nevěřila na karmu, přála bych vám, aby příště donesla vši. no nic. jestli vás uklidňuje pomyšlení, že v tom nejste sama, kdysi jsem seděla na botníku, celá rozechvělá při pomyšlení, že konečně zase jednou po dlouhé době vyrážím s mužem svým, ze všech nejlepším, do dospělé společnosti za účelem hýření a přistihla jsem se, jak si říkám: jedna botička, druhá botička...
Jako u nás doma... kdysi. A někdy i teď. Prostě, musím Vám dát zase Karmu, ale nerada :-).
A já myslela, že byste si radši ruku ukousla, než byste mi ji dala Díky za ní!
Horečku na Vás!!!Teď nevím,jestli se mám smát těm přirovnáním a heftům,anebo mám plakat nad Vaší "nemohoucností".V tom oslabeném stavu píšete "vražedně".Přidám krásná(bohužel ukradená z FB) slova jedné zdejší "postřelené" oblíbené blogerky: "Moderní léky jsou hotový zázrak.
Díky nim se žena se zápalem plic může postarat o muže s rýmou"
Skvělé rčení! Hlavně neplačte, leda smíchy! Manžel mi řekl, že jsem dnes v blogu velmi frustrovaná, tak to si nemyslete, to ze mně mluví horečka
Já mám čerty naštěstí velmi odolné proti většině virů a bakterií, nicméně tou poruchou, že bezchybně fungují vždy přesně od okamžiku, kdy se zjeví tatínek , trpí také! Marné je mé vysvětlování, že po zbytek času jsou ty děti zkrátka rozbité...
To je velmi typické. Těžko pak vysvětlovat prořvané okamžiky matky či dětí, když dva andílci tatínkovi podají papučky a noviny, počkají, až si odpočine, pak podají večeři a whisky a pak ukázněně odkráčí do svých pokojů, kde studují do večerních hodin a pak prostě beze slova usnou.
Koukej se do víkendu vyležet, plánujeme s Helčou, že Tě vytáhneme mezi dospělý:-))
Mám Ti ještě dávat karmu, když hicuješ?
Ona to převzala dcerka, takže na nějaký moje marodění není čas...V sobotu mám nějaké mecheche, ale jestli se jí dožiju, můžeme i přes den...nebo v neděli
Milá a Vážená liberecká HUBEŇAČKO, v Liberci jsem byl v učilišti (intrernátu) před skoro sto lety (1956 až 58) v Truhlářské ulici. Ztratil jsem tam první stoličku určitě vlivem mrazu 32, při hokejovém klání. Všem na ledu v tom mrazivém větru omrzly uši a prsty u nohou. Naší pomoci jsme vlastně byli průkopníky ledního hokeje v Liberci. Půjčte si v tamní knihovně mou knihu o tom také - mimo jiné - pojednávající (Transfuze Antona Horsta) a stařeckých ozdob se zbavíte. Vrátíte se do puberty. Tento recept je grátis a zdravím celou rodinu! hah
Horste, včera jsem v návalu horečky procházela blogy a našla i ten Váš! Jestli máte na svém kontě i knihu, budu si Vás muset podstatně lépe proklepnout Co se týče sportů v mrazu - jediný pro mě pochopitelný je saunování. Máte můj obdiv!
Zuzko, trpím s Vámi.
Ooo děkuji. Sdílená bolest, poloviční bolest
Správný postřeh...ticho budí :))
Já bych to tak ráda otestovala i na sobě, ale nějak se mi nedaří nastavit správné podmínky pro simulaci ticha v domě